Must-Have: Přírodní vitamín D

Vitamín D je velmi důležitou součástí vyváženého dětského jídelníčku.

Hranice mezi opodstatněným a neopodstatněným odmítáním zajetých pediatrických postupů a doporučení může být tenčí, než by se na první pohled mohlo zdát. Já osobně souzním s přístupem, který chrání děti od PŘEBYTEČNÉ farmaceutické péče. Co to ale v praxi znamená?

Setkala jsem se s rodiči, kteří v zápalu téhle filozofie začali odmítat naprosto vše, co mělo spojitost s farmaceutickým průmyslem. Můžeme si ale v dnešní moderní a do značné míry umělé a průmyslové době opravdu dovolit NĚCO bez náhrady/alternativy vyčlenit? 

Někdy máme tendence zbytečně zacházet do extrému. Většinou se ale jedná o situace, kdy nemusíme kategoricky odmítat vše, co se jeví jako standardní „lekárna“ (jak by řekl Dušek), můžeme se nechat doporučením pediatra inspirovat k tomu, abychom šli, byť v duchu stejné myšlenky, svou vlastní cestou.

Chtěla bych v této souvislosti mluvit o vitamínu D. Jedna kapka denně po celý první rok. Nejčastěji Vigantol. 

V poslední době je vitamín D pro děti hodně pranýřován. Přijde mi, že je to z velké části jen proto, že si pod déčkem většina rodičů představí právě zmíněný Vigantol. Ten dle zkušeností maminek ne každé děťátko dobře snáší (zejména z hlediska trávících potíží). Je tady ale další možnost. Můžete začít pátrat a nahradit ho něčím, co bude bližší vám i samotné přírodě. Alternativou může být výrobek bez příbalového letáku s nežádoucími účinky.

Proč?

Dejte si na rozhodování, zda vitamín D podávat, nebo nepodávat, záležet! Zdaleka nejde jen o křivici!

Vitamin D pozitivně ovlivňuje tisíce procesů v těle, které si většina z nás neumí představit, natož pochopit. "Déčko" reguluje činnost stovek genů. Odborníci detekovali receptory (místa, na která se váže vitamin D v buňkách) prakticky ve všech tkáních! Za posledních pár let vzniklo množství relevantních studií, které dokládají, jak moc je vitamín D důležitý a jak moc je v rámci běžné populace deficitní. Některé úryvky studií zmiňuji v poznámce pod čarou (ale zdaleka ne všechny a pokud by Vás tato problematika zajímala, rozhodně si dohledejte další podrobnosti). Je fascinující, jak se odborná veřejnost a běžně dostupné mainstreamové články liší v názoru na to, zda a jak užívat vitamín D. Narážím například na tento úryvek:

"Jsem dost na sluníčku a kojím, to se přenese."

Pokud je miminko dostatečně kojeno a maminka sama užívá kvalitní a adekvátně silně účinnou dávku vitaminu D, pak mají nejspíš oba vyhráno. Pokud ale maminka dostatečně nekojí nebo sama vitamíny neužívá, pak miminko slunko ani maminčina konzumace ryb s nejvyšší pravděpodobností nezachrání a k deficitu vitamínu D bude docházet.

Abyste mohli ze slunce načerpat dostatečné množství vitamínu D, museli byste se vystavovat paprskům o přesně daných vlnových délkách, nacházet se v té správné nadmořské výšce s optimální kvalitou ovzduší a váš fototyp pleti by tomu všemu musel být též nakloněn. V českých podmínkách je to po většinu roku spíš sci-fi.

Dalším faktorem, který vstupuje do hry jsou opalovací krémy. Opalovací krém má, když už ne pro sebe, tak pro své dítě ve výbavě snad každé maminka. Jenže! Jakmile aplikujete opalovací přípravek na kůži, spouštíte ochranný proces, který mimo jiné brání lokální tvorbě vitamínu D. Nejde o zanedbatelný vedlejší efekt!

Pro představu uvádím účinnost nejpoužívanějších ochranných faktorů:

  • SPF 15 – propustí do vaší kůže 1/15 UVB záření, dalo by se tedy říct, že krém blokuje cca 93% paprsků
  • SPF 30 – propustí do vaší kůže 1/30 UVB záření, dalo by se tedy říct, že krém blokuje cca 97% paprsků.
  • SPF 50 – propustí do vaší kůže 1/50 UVB záření, dalo by se tedy říct, že krém blokuje cca 98% paprsků.

Což vzhledem k vitamínu D, tedy jeho tvorbě, znamená, že opalovací krém lokálně snižuje možnost vzniku vitamínu D o 93-98% dle SPF faktoru. Když k tomu připočtete fakt, že v rámci našeho podnebí je ideální vystavit se slunci za účelem načerpání vitamínu D právě mezi 11.-15. hodinou, tedy v čase, kdy se většinou s dětmi pohybujete ve stínu, nebo kdy pobíhají poctivě namazané opalovacím přípravkem, či oblečené v „neoprenu“, dojdete možná ke stejnému závěru jako já. Že dodat tělu vitamín D ještě jinou cestou, není vůbec přehnaná potřeba.

Pokud už ale sebe nebo děti vystavíte slunci za účelem tvorby vitamínu D, věnujte pozornost i následné NE-hygienické péči. K tomu, aby se mohl vitamín D vytvořit a následně vstřebat, je potřeba "neodmašťovat " pokožku, tedy NEMÝT se mýdlem či sprchovými gely. Ideální bude jen sprcha vlažnou vodou.

Inu, skutečně to s přirozenou tvorbou vitamínu D ze slunce není tak jednoduché. Je to jeden z důvodů, proč sama užívám déčko i přes léto a Olíček samozřejmě též. Dávkuji méně a nepravidelně (dle počasí a našich aktivit), ale rozhodně dbám na to, aby optimální hladina vitamínu D neklesla.

Pokud byste chtěli dostatek vitamínu D absorbovat z konzumace ryb, pak bude nejlepším řešení přestěhovat se do severských zemí. Nepřeháním. Já vím, že v běžně dostupných článcích se píše spíše něco ve smyslu: "...choďte ven, jezte ryby a vše bude v pořádku.". Odborná veřejnost se ale shoduje na něčem jiném. Salát s lososem spořádaný na terásce vám trn z paty opravdu nevytrhne. Navíc části ryb, které jsou bohaté na vitamín D a které má za tímto účelem smysl konzumovat většina z nás nejí!

Existují reálná rizika při NEUŽÍVÁNÍ vitamínu D?

Mám kolem sebe několik rodičů, kteří se rozhodli vitamín D svým dětem během prvního roku nedávat vůbec. Následky deficience většinou nejsou zřejmé hned. První projevy a důvod k řešení často nastávají, když dítě dosáhne věku kolem 1,5 nebo 2 a více let. Nejsou výjimkou slabé a roztřepené nehty, nekvalitní zubní sklovina atd. Dochází ale i k daleko závažnějším situacím, jako je např. náběh na Crohnovu chorobu. Pak tu máme ještě další zdravotní nedokonalosti, ke kterým může nedostatek vitamínu D přímo či nepřímo přispívat. V mnoha případech běžných i závažnějších onemocnění se jedná o souhrn faktorů (příčin) a samozřejmě do toho vstupují i genetické předpoklady.

Nenalézám důvod, proč dobrovolně riskovat, že deficiencí vitamínu D spustím v těle nežádoucí procesy.

Přírodní alternativa Vigantolu

Existují dostupné, velmi kvalitní a přírodní formy vitamínu D, které můžete podávat svým dětem a to nejen první rok, ale klidně (a ideálně) první tři roky jejich života. Já dávám Olíčkovi přírodní vitamín D od firmy Viridian Nutrition (což je stejný výrobce, jako u rybího oleje, který jsem vám již představovala v článku: Must Have – Organický rybí tuk).

V případě výrobku Viridikid D Vitamin Drops (kapky pro děti s vitamínem D) pochází vitamín D z extraktu lišejníku, je obohacený o přírodní pomerančový olej, díky kterému mají kapičky příjemnou chuť. Nejde tedy o syntetickou formu déčka a i z tohoto důvodu je velmi dobře v dětském organismu snášen a absorbován (vysoká biodisponibilita). Díky pomerančovému oleji chutná skvěle a Olíček ho miluje ještě více než rybí olej.

Složení Vigantolu

Začínali jsme ale na Vigantolu, v té době ještě Viridikid D v ČR dostupný nebyl. Vigantol Olíkovi nezpůsoboval potíže s trávením a nepozorovali jsme ani jiné nežádoucí projevy, byť se jednalo o syntetickou formu vitamínu D.

Vigantol má složení čisté (I když ne zrovna průhledné. Teď už by mi vadilo, že nevím, odkud a jakým způsobem je vitamín D získáván). Ve složení Vigantolu najdete skutečně jen vitamín D v kombinaci s tukem, který hraje roli "nosiče". Pokud tedy nezpůsobuje potíže, nemusíte se jej obávat. 

Kojení

Prostřednictvím mateřského mléka můžete dodat tu vůbec nejluxusnější alternativu vitamínu D (vitamín D a jeho metabolity pronikají do mateřského mléka). A to platí nejen pro déčko! Na tuhle problematiku jsem narážela v článku: "Kojení versus umělá kojenecká výživa", dovolte mi úryvek: „ A co se týče mikronutrientů, tak to je průšvih na druhou. To nikdy nebude tak, jak to matka transformuje do mateřského mléka! Například železo, naprosto neskutečná až vesmírná biodisponibilita (u železa se uvádí až 70%). Železo je silný prooxidant, což znamená, že zvyšuje oxidační stres, což je důvod k tomu, že je ho v mateřském mléce tak málo. ALE! V mateřském mléce má takovou využitelnost, že ho stačí přesně takhle málo. Do kojenecké výživy musíš dát mnohem větší množství, což představuje potenciálně větší oxidační stres (to má mj. vliv i na expresi genů a tedy potenciální vznik dalších zdravotních problémů) a špatně se vstřebává. Prostě naprostý nesmysl! " Pro vitamín D platí stejný princip.

Nejlepší zásobárnou vitamínu D je rozhodně plně kojící maminka, která pečuje o své zdraví, tedy mj. o dostatečný příjem nebo tvorbu vitamínu D. Dostatek vitamínu D u kojících žen není samozřejmostí. Nezapomínejte, že kojení přichází až po těhotenství a porodu, tedy po velmi náročném a dlouhém období, kdy v těle dochází k mnoha změnám a kdy má organismus větší spotřebu specifických látek, včetně vitamínu D! 

Hodně rozšířenou obavou je, že může docházet k předávkování kojených dětí vitamínem D. K tomu bych jen chtěla dodat, že dosud takové případy nebyly pozorovány. Toto se uvádí i na příbalovém letáku Vigantolu.

A co já?

Sobě dopřávám vitamín D též. Užívám vitamín D3 (cholekarciferol) ve formě extraktu z lišejníku, tedy opět z veganského zdroje (kapsle jsou též na přírodní bázi). Tento vitamín je taktéž od výrobce Viridian Nutrition.

Vznikají konzumací vitamínu D nějaká reálná rizika?

Rizika vznikají při předávkování, uvádí se, že nadbytek vitamínu D může způsobovat "zavápnění" organismu a to je zejména u malých dětí samozřejmě velmi riskantní stav. Jsou to ale extrémní případy v rámci kterých by muselo docházet k záměrnému a dlouhodobému předávkování - mluvíme tady např. o 1000násobku běžné doporučené denní dávky.

Běžněji se můžeme setkat se zažívacími potížemi, které často hlásí maminky u svých dětí na základě užívání déčka v syntetické podobě. V případě přírodní formy vitamínu D jsem zatím negativní odezvu nezaznamenala, a to ani od maminek, jejichž děti s Vigantolem potíže zažívaly.

Jak tedy správně dávkovat?

To je otázka, u které se asi trochu zapotím.

Legislativní doporučení v rámci preventivního (tím myslím ne léčebného) užívání zní cca 400-500iu denně (iu neboli International Unit je měrná jednotka, která udává množství účinné látky, které nesouvisí s hmotností, ale s biologickým působením či účinkem). Doporučení v užívání u dětí a dospělých se zásadně neliší. Např. 1kapka Vigantolu, což je většinou startovní a nejběžnější dávkování pro miminka, obsahuje 500iu, tedy legislativně doporučenou denní dávku. Jedná se o prevenci zdravých novorozenců. Předčasně narozené děti už dostávají 2 kapky, tedy 1000jednotek. Pokud bychom vitamín D chtěli použít jako léčebnou, terapeutickou složku, pak by bylo dávkování u dětí až 5000iu denně a u dospělých se můžeme dostat až na 20 000 jednotek denně.  To už jsou ale případy, kdy léčbu indikuje lékař. Všechna tato dávkování mají smysl v rámci dlouhodobého užívání/léčby. Užívání vitamínu D se počítá spíše na měsíce až roky než na dny a týdny. Tím chci říct, že kúrou na 14 dní horou skutečně nepohnete.

Ráda bych ještě opatrně zmínila, že jde o legislativní doporučení, které zcela nekoreluje s aktuálními výzkumy. Dle nejnovějších studií se specialisté shodují na tom, že by bylo vzhledem k mnoha faktorům doporučené dávkování vhodné radikálně navýšit. Pro děti do věku sedmi let je doporučení navýšit doporučenou denní dávku na 1400 jednotek a u dospělých na 6000 jednotek. Přičemž zdůrazňuji, že se jedná o doporučení za účelem preventivního užívání.

V poznámce pod čarou uvádím výsledky studie dr. Hollise a dr. Wagnera, zveřejněné v Times Online roku 2009, které dokládají, že dostatečný příjem vitaminu D v průběhu těhotenství je nutný např. k prevenci předčasného porodu. Doktoři se vyjadřují i k doporučenému dávkování vitamínu D u těhotných žen.

Jakákoli globálnější a oficiální doporučení ale zrají delší čas, tak uvidíme, jakým způsobem a kdy se legislativní doporučení zaktualizují.

Pokud byste chtěli dávkování nastavit přesně, jak se říká na míru, pak vám nezbyde nejspíš nic jiného než si nechat udělat podrobné krevní testy, z kterých bude hladina vitamínu D zřejmá. Díky tomu zjistíte, jak moc jste v deficitu (snad nejčastější stav u dospělých lidí) a pak se dávkování dá nastavit skutečně přesněji a s dlouhodobou strategií.

Pokud si chcete být opravdu jistí, že jste nastavili správné dávkování, poraďte se se svým lékařem. Věřím, že každý pediatr či praktický lékař, který se zajímá o vývoj moderní vědy a farmacie, vám podá aktuální informace o ideálním dávkování pro vás i vaše dítě.

Jak dávkuji vitamín D já?

V těhotenství a po celou dobu kojení jsem denně přijímala 2000-6000 jednotek a v tomto dávkování vlastně pokračuji. V letních měsících nebo když jsme byli na dovolené u moře, jsem dávkování snížila nebo vynechala úplně. V průměru bych řekla, že užívám vitamín D 10 měsíců v roce v dávce 4000iu/den.

Olíčkovi jsem dávala Vigantol 1kapku denně, tedy 500 jednotek do jeho osmého měsíce a pak jsem přešla na přírodní formu Viridikid D Drops, kde pokračuji v dávkování cca 500 jednotek/den. Píšu cca protože na přesném dávkování dle plošného legislativního doporučení nelpím. Snažím se brát v úvahu všechny související faktory a dávkování přizpůsobovat. Viridikid D Drops nejsou tak koncentrované kapky jako Vigantol a dávkují se pomocí kapátka. Nejde tedy jen o 1 či 2 kapky. Na kapátku jsou rysky, kde vidíte mililitry.

Virikidid D Drops můžete dávat svým dětem samozřejmě dřív než v osmém měsíci. My jsme najeli později, protože dříve nebyly tyto přírodní kapičky v ČR dostupné.

Co nám přináší pravidelné užívání vitamínu D?

Pokud pominu všechny ty "neviditelné" benefity současné nebo ty, které se teprve projeví v budoucnu, je tu i pár zjevných. Třeba imunita na rozdávání. Jak je vám známo, Olíček si to štrádoval celou zimu (teď už druhou) bez čepice (a rukavic), dlouhou chřipkovou epidemii dal bez chřipky.

Neříkám, že je to jen o vitamínu D, to určitě ne. Je to o celkovém přístupu k životu, k výživě, mateřství, je to otázka sebelásky a sebepochopení. A v Olíčkově případě ještě rybího oleje.

A vlastně, už jen to, že děláte pro své děťátko něco navíc, vás pak zpětně naplňuje takovým příjemným vnitřním klidem, který se odráží v každodenním životě. U nás například vymizela jakákoli úzkost z toho, že se nenosí čepice a dělají klučičí vylomeniny prakticky v jakémkoli počasí a ročním období. Tahle absence stresu nebo nejistoty (jestli je to v pohodě), je osvobozující pro mě jako mámu, ale i pro toho našeho průzkumníka. 

Déčku a zdraví zdar!

Míša

IMG_1324-1000

____

Doktor Richard Kremerz Centra zdraví univerzity v McGill publikoval studii v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism (březen 2012), která informuje, že až 59 % populace má nedostatek vitaminu D a z toho celých 25 % má extrémně nízkou hladinu.

Dr. Norman v American Journal of Clinical Nutrition (2007) shrnuje pozitivní efekty vitaminu D takto: podpora imunitního systému, tvorba a regulace působení inzulínu slinivkou, příznivý efekt na myokard a krevní tlak, svalová síla, mozková aktivita. Příznivé důsledky lze podle autora objevit v široké škále onemocnění, jimiž jsou: rakovina, hypertenze a oběhová onemocnění, artismus, obezita, revmatoidní artritida, diabetes l. i 2. typu, mnohočetná skleróza, Crohnova choroba, chřipka a nachlazení, tuberkulóza, stárnutí, lupenka, ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, zubní kaz, parodontóza, sportovní výkonnost, makulární degenerace (onemocnění očí související se stárnutím), pre-eklampsie (problémy spojené s těhotenstvím), plodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba, schizofrenie.

Studie, zveřejněná v Nature Imunology (2010)upozorňuje na význam vitaminu D pro stimulaci aktivity tzv.T-buněk (též zabíječské buňky – natural killer cells). V tom je skryt celý princip. Velmi překvapivé a přitom nesmírně důležité je zjištění, že podávání vitaminu D dětem již po porodu až minimálně do ukončeného 1. roku života sníží riziko vzniku diabetu 1. typu (juvenilního) na pouhých 20 %! Užívání vitaminu D také snižuje výskyt revmatoidní artritidy. Také tuberkulóza je častější v populacích, kde je nízký příjem vitaminu D.

Kanadská studie, prezentovaná v Journal of Biological Chemistry roku 2010, objevila pozitivní efekt tohoto vitaminu v prevenci vředového onemocnění střeva, označovaného jako Crohnova choroba.

Výsledky studie dr. Hollise a dr. Wagnera, zveřejněné v Times Online roku 2009 dokazují, že dostatečný příjem vitaminu D v průběhu těhotenství je nutný k prevenci předčasného porodu! Co je „dostatečné množství“? Je to denní dávka ve výši 10ti násobku doporučené hodnoty, tedy nikoliv 400 IU, nýbrž 4000 IU! Uvedené množství kromě toho zajišťovalo těhotným ženám ochranu před infekcemi dýchacího traktu, porodních cest a dásní, vysokého krevního tlaku a těhotenské cukrovky. Současně se snižuje riziko vrozených vad. Předčasně narozené děti také musí dostávat vitamin D už jen z důvodu pozitivního efektu na jejich imunitu.

Další info např zde: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/02/03.pdf

 

 

ŽIVOT Instagram zdravablondyna NA INSTAGRAMU
Zdravá žena
Zdravá žena
Ženské tělo se s věkem mění, stejně tak jeho potřeby. Buďte stále svěží a fit.
Přejít do kategorie
Těhotenství
Těhotenství
Podpořte své tělo živinami, které jsou nezbytné pro ochranu vás i miminka.
Přejít do kategorie
Dětská výživa
Dětská výživa
Živiny, které dětem nejčastěji chybí a které z běžné stravy jen obtížně získáte.
Přejít do kategorie
Čerstvé novinky na váš mail
Můžete se kdykoliv odhlásit. Newsletter zasíláme 1x za 14 dní.