Novinka! Zásilky expedujeme i na Slovensko.

PRVNÍ PŘÍKRMY – Rozjídající období do 12.měsíce věku dítěte, návod i recepty!

Návrh bez názvu-20

Rozjídající období, které popisuji v tomto článku přirozeně navazuje na období startovací. Ve chvíli, kdy jste vyčerpali potenciál celého spektra potravin ze startovacího období, je na čase udělat další krok.

Zbytečně nespěchejte, potraviny zavádějte pozvolna, nepřeskakujte ze startovacího období do tohoto rozjídajícího.

Každá potravina má své biochemické charakteristiky, které specificky působí na nedozrálý trávící trakt dítěte. Některé mohou působit pozitivně, jiné negativně, přičemž jejich správné zařazování hraje klíčovou úlohu v tom, zdali budou působit tak či onak.

Zároveň myslete na to, že to, co popisuji v tomto článku, je dobré zvládnout do 12. měsíce. Nejde jen o zavádění nových a alergenních potravin, ale i o změnu struktury pokrmů a složení talíře.

JAK TO BYLO U NÁS?

My jsme s Riley prosvištěli startovacím i rozjídajícím obdobím celkem rychle. Její láska k jídlu je opravdu velká a některé potraviny jsem zařazovala z období 12 - 36 měsíců ještě před jejím prvním rokem. Vše je otázka kontextu, celkového procesu rozjídání a jistoty, že víme, co děláme. Riley se dožadovala jídla již ve 4. měsíci, s příkrmy jsme prakticky začali v 5.měsíci a za takových okolností je opravdu snadné projít v poklidu celým spektrem potravin a vyhodnotit, zda je dítě připravené na zavedení dalších potravin.

U Olíčka to taková pohoda nebyla. Byla jsem ráda, že jsme jakžtakž zvládli projít základním portfoliem potravin. Stálo mě to hodně sil, iniciativy a odhodlání. Olí byl více fixovaný na mateřské mléko (to víte, chlap) a než se dostal do role gurmána nebo spíš, než byl vůbec ochotný něco ochutnat…byla to složitější cesta. 

Pokud máte doma mlékomila, nevzdávejte to s prvními příkrmy. Neomlouvejte si situaci tím, že dítě ví, co je pro něj nejlepší. Zde bych zdůraznila, že ani u kojených dětí není správné výživu po 12. měsíci zakládat čistě na prsu. Je velmi důležité, aby se děti rozjedly, aby trénovaly motoriku jazyka a celkového žvýkacího ústrojí, aby zocelovaly trávící trakt a aby to alespoň z části zvládly do svého 12. měsíce. A pochopitelně to, co dítě zvládne do 12. měsíce plynule navazuje na to, co zvládne po 12. měsíci. Je to cesta, přičemž jeden krok navazuje na druhý.

Na druhou stranu, občasné výpadky, tedy jídelní pauzy nevadí. Pokud jde o krátké období, kdy si dítě potřebuje od jídla odpočinout, je to zcela přirozené a v pořádku. Typické je např. období, kdy rostou zoubky, při nachlazení nebo při přetížení zažívacího traktu pevnou stravou.

KOJENÍ A PŘÍKRMY

Kojení v období do jednoho roku nevnímejte jako konkurenci k příkrmům. Kojení je stále velmi důležité a není třeba jej nějak radikálně omezovat. Kojení i nadále považujte za zdroj živin i mikroživin, jako ochranný zdroj při zavádění potravin s vyšším alergenním potenciálem, jako analgetika při růstu zoubků a jako psychologickou, vztahovou složku. Frekvence kojení se bude přirozeně měnit dle aktuálních potřeb dítěte, a to nejen s ohledem na mléko jako zdroj energie, ale také s ohledem na psychologické aspekty.

Kojení ani po 12. měsíci neztrácí na významu, benefity kojení se v průběhu času spíše lehce transformují, než že by se vytrácely. Z pohledu výživy není důvod přemýšlet nad tím, zda kojení ukončit, naopak! Pokud je pro vás kojení celkově udržitelné (tedy cítíte se v tomto stavu komfortně i vy jako maminka), pak můžete kojit až do samoodstavu, který přichází většinou mezi 2,5. – 3. rokem. Z pohledu výživy bude mít mateřské mléko stále svou hodnotu. Pokud se dítě samo odstaví dříve, např. kolem 12.- 18. měsíce, pak nejde o samoodstav, ale o bojkot, který se v tomto období projevuje téměř neslyšně a nepozorovaně v porovnání s bojkotem např. u tří a čtyřměsíčních miminek. Pokud by vás zajímalo více ohledně samoodstavu, pak skvělé informace poskytuje např. Dr. Jack Newman. Kojení v pozdějším věku dítěte již probíhá na zcela odlišné úrovni, např. jen několikrát za týden. Já jsem zatím naladěná touto cestou jít.

Dalším faktorem, který určuje hodnotu mateřského mléka je psychická pohoda a fyzické zdraví maminky. Těžko svému dítěti můžete předat něco opravdu cenného, pokud to sama nemáte. Kojení je pro organismus náročným procesem a je třeba myslet nejen na dítě, ale také na své vlastní zdraví. Proto vždy doporučuji alespoň základní suplementační péči.

V ROZJÍDACÍM OBDOBÍ MÁME 8 ZÁKLADNÍCH ÚKOLŮ:

  1. Přestat preferovat kašovité konzistence a přejít na pevnou stravu.
  2. Pokrmy by měly dostávat charakter komplexního jídla.
  3. Navýšit příjem bílkovin.
  4. Zařadit nové druhy pseudocereálií jako je quinoa nebo amarant a luštěnin jako je červená čočka.
  5. Zařadit ovoce.
  6. Zařadit syrovou zeleninu.
  7. Navýšit příjem zdravých tuků.
  8. Vhodným způsobem zavést alergeny typu lepek, kravská bílkovina.
  9. Dál pečovat o příjem klíčových mikronutrientů
  10. Začít používat koření a bylinky. 

Pojďme si konkrétněji rozebrat jednotlivé body a zorientovat se v nich. O potraviny, které zmiňovat v tomto článku jsem obohatila také nákupní seznam. Věřím, že vám to pomůže k poskládání všech dílků a že tak najdete odpovědi na většinu otázek, které vám během čtení tohoto článku vyvstanou v mysli.

  1. Přestat preferovat kašovité konzistence, postupně přejít na pevnou stravu

Dozrávání motoriky jazyka probíhá v období kolem 8. měsíce. Pokud jste tedy do této doby nepraktikovali metodu BLV a preferovali spíše pokrmy s kašovitou konzistencí, je nejvyšší čas na změnu.

Obecně jsem spíše zastáncem včasného zařazování pevných jídel do ruky. Dítě si tak přirozeně zvyká již od samotného začátku, že je jídlo i v tuhé konzistenci, že ho může ožužlávat, okusovat. Nejde o to, že bychom snad po dítěti chtěli, aby hned kousalo, žvýkalo a polykalo. To vůbec ne. Jde spíše o přirozený a pozvolný trénink, kdy si dítě naprosto přirozeně osvojuje, jak s jídlem zacházet. Takové děti, ale i rodiče zpravidla nemají problém přejít z kašovitých konzistencí k pevné stravě. Zmiňuji i rodiče, protože z praxe vnímám, že je často otázka strachu maminky, že dítě ještě kolem 11. či 12. měsíce nezvládá zpracovat jiná než kašovitá jídla, polévky a samozřejmě mateřské či náhradní mléko.

Je to reálný a častý problém. Nezapomínejte, dítě se při každém tréninku a učení se něčemu novému dopouští chyb, je to přirozené. Zdokonalování se v chůzi se neobejde bez pádů stejně jako učení se kousat a polykat bez zaskočení kousku jídla. Vnímejte to jako přirozený proces a ne jako ohrožení na životě svého dítěte. Je třeba brát ohled na bezpečnost, při krmení být u dítěte a také znát případný postup, jak dítěti pomoci, kdyby se opravdu začalo kouskem jídla dusit. 

Stále platí, že zhruba do 8. měsíce je z hlediska stravitelnosti a vybavenosti trávícího traktu mnohem šetrnější preferovat kašovitou stravu a vývary a metodu BLW vnímat spíše jen jako doplněk a trénink. Více o tom, proč striktně držená metoda BLW není vhodná již od úplně prvních příkrmů najdete v článku: PRVNÍ PŘÍKRMY – Jaký výživový směr zvolit?

V období od 8. měsíce bude dítě schopno strávit i menší kusy jídla. Pasírování (případně mixování) postupně nahrazujte šťoucháním a krájením. Nemusíte mít na talíři za každou cenu vše ve větších kusech, konzistence pochopitelně můžete kombinovat, např. batátové pyré (pasírované) doplníte kousky brokolice připravené na páře. Čímž se postupně dostáváme k dalšímu bodu.

  1. Pokrmy by měly dostávat charakter komplexního jídla

Ruku v ruce s měnící se konzistencí jídla jde i samotný charakter pokrmu. Příkrm by měl být čím dál více komplexní a měl by se blížit tomu, jak vypadá talíř u nás dospělých (tedy za předpokladu, že máte racionálně poskládaný jídelníček).

V rámci jednoho pokrmu byste měli pokrýt:

  • Sacharidy (např. brambory, rýže, jáhly atd.)
  • Zdravé tuky (např. kokosový olej, čerstvé máslo, ghíčko, avokádo atd.)
  • Vyšší podíl balastních látek (oproti startovacímu období), např. červená čočka, kvasové pečivo.
  • Vyšší podíl bílkovin (oproti startovacímu období), např. quinoa, amarant.
  1. Navýšit příjem bílkovin

Navýšení příjmu bílkovin nutně nevnímejte jako navýšení masa. Stále není nutné cíleně navyšovat příjem masa jako takového. Doporučuji spíše preferovat masové vývary, které obsahují kromě bílkovin i další cenné složky výživy a navíc se vyznačují dokonalou stravitelností a to i samotného masa (vše za předpokladu, že dodržíte správnou technologii přípravy).

Repertoár masa do vývaru můžete rozšířit, vhodné bude téměř jakékoli, např. i králičí. Dlouhým tažením (cca 12 hodin a více) docílíte struktury bílkovin, která bude pro dítě skvěle využitelná a optimálně stravitelná. Stále platí, že je třeba držet vysokou kvalitu, tedy bio nebo maso od poctivého farmáře.

Pokud byste chtěli zařazovat maso nad rámec vývarů, pak bude vhodné kuřecí, krůtí a králičí. Jedná se o dobře stravitelná masa. Nadále platí, že je třeba připravovat je šetrnou formou, tedy zásadně ne pečení a smažení! Maso připravujte ideálně na páře, ve vodě nebo v pomalém hrnci. Já nejčastěji využívám maso z vývarů, které můžete použít pro samostatné chody, tedy např. batátovo jáhlové pyré a trhané hovězí z vývaru nebo rýže se zeleninou a trhané kuřecí z vývaru.

Maso připravované samostatně (ne v rámci vývarů) podávejte co nejlibovější, tedy např. krůtí, kuřecí prsa. Pozvolna můžete přecházet na tučnější části jako je např. králičí, krůtí stehno. Tučnější masa jsou výživově hodnotnější, ale je třeba, zařazovat je do jídelníčku postupně. Nejprve dejte dítěti (tedy jeho mikrobiomu) prostor, aby si na trávení masa zvyklo.

Maso nad rámec vývarů podávejte zhruba 2x do týdne v porci do 35 g. Pokud vaše dítě maso miluje a snědlo by ho i více, což je například naše Riley, pak je to mimo jiné i známka toho, že maso tráví bez potíží. U takových dětí můžete zajít až na porci okolo 45 g. Maso podávejte max. 1x za den. Pokud by se stalo, že z nějakého důvodu bude mít dítě maso 2x za den, pak dbejte na dostatečný odstup, který by měl být alespoň 5 hodin mezi masovými chody.

Hovězí maso podávejte výhradně ve formě vývarů. Samostatně je příliš zatěžující. Pomalu tažené hovězí vývary zařazuji poctivě několikrát do týdne. Jsou skvělým zdrojem hemového železa, kolagenu a dalších cenných složek výživy, které lze jen těžko zajistit z jiných potravin.  

Zdrojem hemové železa a kolagenu nemusí být jen hovězí vývary. Např. krůtí, kuřecí vývary mohou být v tomto ohledu také hodnotné.

Ve dnech, kdy podáváte maso samostatně již nepodávejte vývar. 

Návrh bez názvu-21 

RYBY

Ryby představují v jídelníčku lehce stravitelné bílkoviny a tuky, obsahují omega 3 mastné kyseliny a jód. To jsou asi hlavní důvody pro jejich konzumaci. Na druhou stranu nemůžeme zavírat oči před současnou globální situací. Oceány dosahují nadlimitního znečištění, které se pochopitelně promítá také do mořských plodů a ryb. Zdaleka nejde jen o kontaminaci těžkými kovy a mikroplasty, jde o desítky dalších chemikálií, které si konzumací ryb a mořských plodů dobrovolně pouštíme do těla. Je na zvážení každého z nás, zda mu přijde rozumné konzumovat mořské ryby a podávat je dětem již v rámci prvních příkrmů.

Já osobně příjem omega 3 a jódu zajišťuji z jiných zdrojů. Díky problematice omega 3 doplňků stravy jsem se začala více zajímat o celkové dění v oblasti chovu ryb, rybolovu, znečištění oceánů a začátkem roku 2021 jsem se rozhodla, že konzumovat mořské plody a ryby již nebudu. Riley jsem rybu do jídelníčku zatím nezařadila. Pokud bych se rozhodla dětem podávat mořské ryby, pak by musely být divoké, čerstvé a z oblastí, které nejsou tolik zatížené znečištěním. Dostat se k takové rybě není snadné a také je třeba počítat s tím, že za kvalitu se v tomto segmentu platí dvojnásob.

Bylo to nejprve rozhodnutí z pohledu výživy, časem se k němu ale nabalil i etický pohled. Vnitřně se neztotožňuji s tím, jakým způsobem je drancován život v oceánu, nesouhlasím s používáním vlečných sítí, s lovením druhů ryb, které jsou na pokraji vyhynutí atd. Ale respektuji, že každý z nás má v tomto svobodnou vůli a měl by se rozhodovat dle svého vlastního přesvědčení. 

Pokud se rozhodnete ryby do dětského jídelníčku zařadit, měli byste vědět:

  • Obecně platí, že čím menší druh mořské ryby (např. sardinky, ale pochopitelně nemyslím ty z konzervy :) ), tím nižší zatížení těžkými kovy a xenobiotiky.

  • Z větších mořských ryb můžete vybrat např. divokého lososa, divokou tresku či divokého mořského vlka.

  • Rozhodně dětem nepodávejte tuňáka, žraloka, mečouna, butter fish (máslová ryba), okouna, platýse atd. Tuňák a makrela jsou nejvíce rizikové z pohledu biogenních aminů, které mohou být pro některé děti až toxické. 

  • Ze sladkovodních ryb bude vhodný např. pstruh, candát či kapr. 

  • Ať už budete kupovat mořskou či sladkovodní rybu doporučuji sledovat, zda byla divoká či z farmového chovu. I v rámci farmových chovů jsou rozdíly a nerada bych tyto ryby házela do jednoho pytle. Ale zkrátka ryby dokrmované granulemi s nedostatkem místa pro vlastní přirozené fungování na tom budou nutričně vždy hůř než ryby divoké.

  • Dětem podávejte ryby vždy bez kůže a pochopitelně bez kostí.

Alternativou k živočišným zdrojům bílkovin jsou pochopitelně ty rostlinné, zejména luštěniny a pseudoobiloviny.  

  1. Zařadit nové druhy cereálií jako je quinoa a amarant a luštěnin jako je červená čočka

LUŠTĚNINY

Luštěniny obsahují kromě značného podílu bílkovin také specifické formy sacharidů a balastní látky (vnímejte pozitivně). Kolem luštěnin se vznáší spíše negativní aura. Často si lidé myslí, že jsou luštěniny pro děti nevhodné a toxické. Není to pravda. U luštěnin, stejně jako u jiných potravin, je důležité dbát na vhodnou přípravu, která má zásadní vliv na případné zažívací potíže a nadýmání.

Pro první seznámení s luštěninou bude vhodná červená čočka.

Jak ji vhodně připravit?

Červenou čočku nechte alespoň 8 hodin odmočit, ideálně přes noc. Namáčení probouzí enzymatické procesy, což následně vede k tomu, že se ze zrn vyplavují tzv. antinutriční faktory (látky, které působí nadýmavě a zhoršují biologickou hodnotu výsledného pokrmu). Je tedy velmi důležité vodu následně slít, čočku propláchnout a vařit ji v nové čerstvé vodě. Můžete přidat majoránku nebo mořskou řasu Kombu (či jiné druhy řas), které stravitelnost čočky ještě více podpoří.

Já jsem si oblíbila vařit luštěniny s mořskými řasami. Řasy jsou skvělým zdrojem vitamínů a minerálních látek včetně jódu. Na jód je třeba myslet jak v dětském, tak dospělém jídelníčku a to obzvlášť, pokud pravidelně nezařazujte mořské plody a ryby, také pokud nepoužíváte jodizovanou sůl. Deficit  negativně ovlivňuje prospívání organismu nejen na hormonální úrovni. (Pro sebe jsem zařadila jako zdroj jódu tento Kelp, který užívám zhruba 3x do týdne.) 

Čočku kombinujte s obilovinou. Skvělou kombinací je např. čočka s rýží, s jáhly, ale také s ovesnými vločkami. Většinou kombinuji v poměru 1:1 až 2:1 ve prospěch čočky.

Tyto kombinace můžete doplňovat o silný masový vývar. Stravitelnost bude stále velmi dobrá.

Červenou čočku můžete používat také pro zahuštění polévek či omáček.

Další vhodnou cestou, jak navýšit příjem bílkovin je zařazení pseudoobilovin.

Návrh bez názvu-23

PSEUDOOBILOVINY

Quinoa a Amarant jsou obiloviny, které se vyznačují skvělými vlastnostmi. Jsou bezlepkové a obsahují vysoký podíl bílkovin. V průměru obsahují kolem 15 % bílkovin. Pro porovnání, maso obsahuje kolem 20% bílkovin.

Quinoa neboli Merlík čilský se právem řadí mezi superpotraviny. Nutriční profil quinoi je opravdu skvělý i pro malé jedlíky.

Amarant neboli laskavec obsahuje esenciální aminokyselinu lysin, na kterou jsou tradiční obiloviny chudé. A stejně jako Quinoa neobsahuje lepek. 

Vždy volte bio kvalitu a naturální podobu potravin, tedy ne instantní kaše nebo vločky a to ani za předpokladu čistého složení. Tyhle instantní parádičky jsou reálným rizikem z pohledu provozních kontaminantů a nezacházím příliš daleko, když řeknu, že tyto kontaminanty mohou působit karcinogenně. 

Z pohledu zachování nutričního potenciálu, ale také samotné stravitelnosti je velmi důležité dodržet vhodný způsob přípravy. Quinou i Amarant vždy odmáčejte alespoň 6 hodin, ideálně přes noc ve filtrované vodě a v chladu (v lednici). Přebytečnou vodu zceďte a pseudocereálie alespoň jednou spařte (stačí přelít vroucí vodou z konvice), spařit můžete klidně i 3x. Spařením dosáhnete vyšší stravitelnosti, lepšího chuťového profilu a také rychlejší přípravy. Vařte v nesolené filtrované vodě (voda z vodovodního řádu nedosahuje kojenecké kvality, kojenecké vody z PET lahví též nejsou vhodné). Vařte do měkka, doba varu se pohybuje v rozmezí 12 – 30 minut, dle čerstvosti suroviny a stupně propaření. Jakmile budou měkké, kypré, můžete je nechat ještě pár minut dojít pod pokličkou. Dosáhnete tak ještě lepší stravitelnosti.

Obě cereálie můžete připravovat na sladký i slaný způsob. S quinoou se mi pracuje mnohem snadněji, za mě má neutrální a méně výraznou chuť. Amarant je chuťově intenzivnější a možná chvilku potrvá, než si osvojíte vhodné kombinace tak, aby vám ladila chuť, konzistence i stravitelnost. Amarant se sice na první pohled jeví z hlediska nutričního profilu skvěle, v praxi je ale velmi náročný na úpravu. Amarant jsou hodně malá semínka, většina pokrmů tedy bude kašovitého charakteru a nebo půjde o pokrmy hůře stravitelné. Plocha semínek, na kterou mohou působit enzymy v trávícím traktu je zkrátka malá.

Přidávám pár receptů (další inspiraci najdete na mém instagramu ve výběru „příkrmy“).

Quinoa kaše s hruškou a ovčím jogurtem

Quinou připravím dle výše uvedeného postupu. Do uvařené quinoi přidám kokosový olej (1-2 čajové lžičky/porce), promíchám. Přidám také nahrubo nastrouhanou/nakrájenou hrušku (cca 1/3 hrušky/porce) a trošku skořice (cca na špičku čajové lžičky). Vše promíchám a nechám pod pokličkou ještě 2-5 minut dojít. Pokud je třeba, pak pro lepší konzistenci ochladím kaši vhodným alternativním mlékem, promíchám, podávám na talířek a přidám ještě trošku vhodného jogurtu (nemusí být, ale Riley to miluje).

Kromě ovocné složky můžete přidávat zakysanou smetanu, kozí jogurt, ovčí jogurt, kravský jogurt, kokosový jogurt.

Quinoa s řepou

Do uvařené quinoi přidám na kousky nakrájenou/nahrubo nastrouhanou řepu, kterou jsem uvařila na páře. Občas přidávám také brokolici a květák. Promíchám, lehce osolím a před podáváním přidám čerstvé máslo (cca oříšek/porce). Dle rozjedenosti můžete ještě dochutit, lehce posypat čerstvým čistým sýrem z farmy. Mléčným výrobkům se v tomto článku budu ještě věnovat.

Tento pokrm je skvělý i v tom, že vám dovolí pracovat s různou konzistencí. Zeleninu, kterou budete kombinovat s quinoou můžete nechat na větší kousky, tedy tak, aby se dobře jedly rukou. Pro trénink motoriky a celkové práce s jídlem je to skvělé. Pokud dítě krmíte, pak quinou můžete podávat lžičkou, zatímco dítě má příležitost se obsloužit samo a vzít do ruky kusy zeleniny, čímž se mimochodem i zabaví (alespoň na chvíli :) ).

Do slané varianty můžete dle potřeby přidávat vaječný žloutek, čerstvý čistý sýr, maso, rybu.

Quinou a Amarant můžete také používat pro nastavování nebo zahuštění. Např. bramborovou kaši můžete pančovat 1:1, docílíte tak lepšího nutričního profilu. Navýšíte obsah bílkovin, pokrm bude dietnější.

V receptech zmiňuji ovoce, pojďme tedy k dalšímu bodu.  

  1. Zařadit ovoce 

V rámci startovacího období ovoce nedoporučuji. Hlavním důvodem je, že je pro malé děti vyšší příjem fruktózy zbytečnou zátěží. Trávící trakt malých dětí není plně vybavený a trávit vyšší množství fruktózy je pro ně doslova nadlidský úkol.

Pokud ale máte startovací období úspěšně za sebou, není důvod se držet zpátky a ovoce můžete postupně zařazovat. 

Ovoce i nadále vnímejte jako rizikové z pohledu možného přílišného zatížení cukry a také vyššího potenciálu, který se týká alergenní zátěže.

Maximálně ctěte sezónnost:

  • Pokud je právě léto a dozrává jedno ovoce za druhým, pak pochopitelně nemá smysl být zbytečně zpátečničtí. Využijte tohoto období, kdy je ovoce v té nejlepší kondici.
  • Pokud je zima, pak se orientujte na základní vhodné spektrum, což jsou jablka, hrušky, banán, případně mražené lesní borůvky. Zařazovat můžete také ovoce sušené jako jsou datle, švestky, meruňky, moruše. Sušené ovoce nesmí být sířené, ideálně v bio kvalitě. 

Dbejte na kvalitu a nutriční profil ovoce:

  • Vybírejte spíše divoké ovoce. Divoké ovoce bude zpravidla kyselejší a nebude obsahovat tolik cukrů jako například moderní šlechtěné odrůdy.

Ovoce vnímejte jako dochucovací složku, např. jako lehké doslazení nebo dodání nových chutí do domácích kaší. Ovoce by nemělo být hlavní složkou jídelníčku ani jednotlivého chodu. Přesnídávky nebudou ideálním pokrmem a to ani ty domácí.

Z kategorie ovoce jsem jako první zařazovala lesní borůvky (pokud tedy pominu avokádo). Zařazení ovoce jsem cíleně oddalovala a Riley ho dostala až po ukončení startovacího období. V té době nás děda zrovna zásobil čerstvě natrhanými borůvkami z lesa a to je pak pochopitelně úplně jiný příběh, než u sladkých supermarketových bobulovin. Skvěle se hodily na dochucení, ale i pro ozvláštnění z hlediska barvy pokrmu. Přidávala jsem je do kaší (rýžové, jáhlové, pohankové a quinoa kaše).

Základní postup při zařazování ovoce:

  • Vybírejte čerstvé ovoce, tedy takové, které bylo sklizeno až po dozrání.

  • Preferujte ovoce, které se urodilo v našem podnebném pásu a které se právě nachází v období sklizně. Také ovoce, které se přirozeně a snadno uskladňuje (jablka, hrušky).

  • Ovoce dokonale omyjte.

  • Slupky je vhodné loupat a to obzvlášť u ovoce z velkoprodukce, kde právě slupky mohou být zdrojem reziduí pesticidů apod. Pokud máte ovoce z vlastních zdrojů nebo od poctivých farmářů, pak můžete o slupkách přemýšlet samozřejmě zcela jinak.

  • Senzitivnějším dětem ovoce spařte, povařte. Nikdy nepřidávejte cukr! Spařujte pro prvních pár podávání a pak přejděte na podávání ovoce čerstvého. Spařením dosáhnete lepší stravitelnosti a snížíte alergenní potenciál.

  • Nový druh ovoce vždy podávejte po 3 dny a nekombinujte jej s dalším ovocem. Je to důležité pro vyhodnocení případné alergické reakce. Sledujte zejména odezvu na pokožce, tedy kožní reakce. Nový druh ovoce zavádějte až 4. den.

Riley jsem ovoce nespařovala ani nevařila. Přidávala jsem jej před dokončením přípravy kaše. Ovoce se tedy lehce prohřálo a změklo. Tímto způsobem jsem ovoce zařazovala do jídelníčku. Nutno ale podotknout, že Riley je jako kyselina, se vším si poradí, nemá potíže s trávením, nikdy netrpěla zácpou, nadýmáním, bolestmi bříška, neměla žádné nežádoucí kožní reakce. Do jaké míry je to výsledek správného vedení prvních příkrmů, genetiky či mikrobiálního dědictví (obecně se uvádí, že až 80 % mikrobity získává dítě od matky a proto jsem se i na to cíleně ve výživě zaměřila) je otázkou. V každém případě, pokud i vaše dítko takto prospívá, nemusíte se bát v některých směrech trávící trakt zatížit o něco více. Nespařované ovoce je skvělý příklad. Pochopitelně stále mluvím v rovině racionálního stravování. 

Naopak u senzitivnějších dětí, u dětí s atopií a nerozjedených dětí si nehrajme na hrdiny a ovoce provařujte nebo spařujte klidně po delší časové období. Zde je třeba dostatečná šetrnost a jistota, že děti s predispozicí k atopii zbytečně nevystavíte zvýšenému „antigennímu stresu“ z problematických potravin a syrového ovoce. 

Vnímejte ochlazující efekt. Nejen ovoce, ale i zelenina a další potraviny mají svůj specifický termoregulační efekt. Tedy, zahřívající, ochlazují nebo neutrální. U ovoce se zpravidla setkáváme s ochlazujícím efektem a to obzvlášť u tropických druhů. O ochlazujících potravinách jsem více psala v článku: #zdrblofoodtip no.2 - Ochlaďte se zevnitř! S ohledem na roční období se tedy vyplatí pracovat s různou kulinární úpravou a výběrem vhodných druhů ovoce. V zimě bude výhodnější ovoce prohřívat (nemusíte je nutně vařit), v létě bude naopak chytřejší využít ochlazujícího efektu a podávat ovoce čerstvé (za předpokladu, že má dítě zdravý enviroment).

Jakým ovocem tedy začít?

Obecně vhodné napříč ročním obdobím bude: jablko, hruška, banán a nezavrhovala bych ani již zmiňované lesní borůvky, jejichž nutriční potenciál je opravdu vysoký.

Jablka

  • Jablka loupejte a podávejte bez jadřince.
  • Dle potřeby je můžete strouhat nebo pokrájet a spařit, provařit.
  • Později je krájejte na větší kousky do ruky.
  • Preferujte prastaré lokální odrůdy (bližší specifikace v nákupním seznamu).
  • Příliš kyselá jablka nedávejte takto malým dětem v syrovém stavu.
  • Jablko, případně hrušku a avokádo, můžete kombinovat i se zeleninou. Např. jablko a mrkev je v našich podmínkách osvědčenou skvělou kombinací.

Hrušky

  • Podávejte opět bez slupky a jadřince.
  • Vybírejte spíše měkčí hrušky, které mají jemnější strukturu dužiny.
  • Tvrdé hrušky jsou pro děti hůře stravitelné a je vhodné je před případným podáváním spařit.
  • Vybírejte tradiční české odrůdy (bližší specifikace v nákupním seznamu).

Banán 

Banán sice není tradiční plodinou našeho podnebí, i tak má v rámci rozjídajícího období svůj význam. Banány jsou velice dobře tolerované i v syrové podobě a z toho důvodu se také používá v šetřících dietách u chronicky nemocných pacientů s citlivějším žaludkem nebo právě u nejmenších dětí. 

  • Banány podávejte jen dokonale zralé, tedy stupeň zralosti 6. Takto zralý banán má sytě žlutou slupku s občasnými hnědými skvrnami. Banány s nižším stupněm zralosti představují reálné riziko pro následnou bolest bříška a nadýmání. Obsahují totiž přesně ty cukry, které malé děti jen obtížně tráví. Během procesu dozrávání dochází k přeměně složitých cukrů na jednodušší formy, které jsou lépe stravitelné.
  • Banán používejte v malém množství a vždy pro dochucení pokrmů. Neměl by sloužit jako svačinka do ruky.
  • Nikdy nepodávejte banány, které mají viditelná ložiska plísní na stopce. Spory plísní pronikají i do dužiny.
  • U banánů, které nejsou čerstvé, jsou přepravované na dlouhé vzdálenosti a jsou různým způsobem ošetřeny, není od věci špičky banánu nekonzumovat. Je to část dužiny, která může být potenciálně nejvíce kontaminovaná. Proto špičky banánů, u kterých si nejste jistí celým „příběhem“ doporučuji nekonzumovat, stačí odkrojit cca 1,5 – 2 cm.
  • Banán vnímejte jako zdravější sladkost. Jeho funkce zůstává i po otestování senzitivity doplňková.

Nejčastěji banán používám pro dochucení domácích kaší. Odkrojím zhruba 3 cm kousek banánu, rozmačkám vidličkou a zamíchám do ještě teplé kaše nebo pokrájím na kousky a ozdobím jím kaši. Pokud podáváte sladké kaše večeř před spaním, pak může být banán dobrou volbou. Díky obsaženému hořčíku, tryptofanu a B6 vitamínu může usnadnit uspávání a zvýšit kvalitu spánku. Nečekejte žádné zázraky, spíš jde o přirozenou podporu a dílčí faktor určitého naladění na spánek. Podobně by mohlo zafungovat také kiwi. Ale počítejte s tím, že jde o tropické ovoce, které je dobré nabízet až ve fázi dostatečné rozjedenosti.

Když budete zařazovat do jídelníčku ovoce ze specifických důvodů, např. zmíněný spánek, pak není od věci počítat s tím, že u některých druhů ovoce nelze očekávat stejné benefity v rámci čerstvě sklizeného a ovoce sklizeného k dozrání. U některých druhů dochází ke změně struktur obsažených živin, dalším faktorem může být např. vyšší riziko plísní a chemického ošetření. 

Postupně můžete zařazovat i další druhy ovoce. Stále platí, že je třeba zavádět ovoce jednotlivě a testovat senzitivitu a případnou alergickou reakci dítěte. V rozjídajícím období se doporučuji držet se těchto bodů:

  • Nepodávejte citrusové plody
  • Nepodávejte agresivnější druhy ovoce jako jsou rybíz, angrešt, ananas. Pokud se rozhodnete je přidat do příkrmů, pak je vždy tepelně upravte.
  • Pokud budete podávat jahody, pak v sezóně a čerstvě sklizené. Nedoporučuji podávat jahody z dovozu, např. ze Španělska, Portugalska, Afriky a dalších vzdálených destinací. Takové jahody se sklízí nezralé k dozrání, zpravidla jsou zatížené celou řadou agrochemikálií. Poznáte například podle toho, že zůstávají u stopky bílé a tvrdé, také nemají typickou jahodovou vůni a strukturu. Po konzumaci takových jahod mívají děti kopřivky.
  • Nepodávejte kompotované ovoce. Jde o prázdný zdroj energie, který navíc obsahuje velmi těžce stravitelné formy cukrů. 

Další tipy:

  • Mražené bobulovité ovoce jako jsou již zmiňované lesní borůvky, případně maliny apod. jsou vhodné k zařazení. Lesní borůvky jsou superpotravinou, která má opravdu výrazný obsah zdravý prospěšných látek, např. i vitamínu C.
  • V sezóně se nebojte zařadit papáju. Opět vybírejte top kvalitu a čerstvost. Papája, která stojí za to, je dostupná jen poměrně krátké období v roce.

Pamatujte na to, že pestrost a výživová hodnota jídelníčku nestojí na ovoci. Ovoce slouží spíše pro zpestření (chuťové i barevné, tedy pestrost talíře) a v některých případech slouží jako podpůrný zdroj mikroživin. Může nastat období, kdy bude vaše dítě ovoce odmítat. Nepanikařte, možná jde o vrozený instinkt, který dítě chrání před zbytečnými dietními excesy :) Možná ještě není připravené na případnou alergenní zátěž nebo vyšší příjem fruktózového cukru (některé děti mají horší toleranci ovocného cukru). I tak doporučuji vytrvat a nabízet šetrné druhy ovoce. Ovoce přináší do dětského jídelníčku výraznější barvy a struktury, některé děti ho odmítají, protože jde o výstup z komfortní zóny kašovitých pokrmů, které mívají +- stejnou barvu, což je žádoucí nenásilnou a velmi šetrnou cestou prolomit.

A teď už od ovoce k zelenině

  1. Zařadit syrovou zeleninu

V rozumném množství můžete zařazovat prakticky všechny druhy zeleniny. Obezřetnější bych byla stále u syrových rajčat, paprik, kedluben a červené řepy.

Při podávání syrové zeleniny klaďte velký důraz na mytí. Doporučuji zeleninu umýt i po oloupaní.

Začít můžete např. se syrovou okurkou či mrkví. Využijte přirozené touhy dětí krmit se samy a dejte jim prostor trénovat nejen motoriku jazyka a žvýkacího svalstva, ale také klešťového úchopu. Metoda BLW v tomto čase nabývá na důležitosti.

Mrkev je skvělým kousátkem v období, kdy rostou zoubky.

Další vhodnou zeleninou, a to hlavně v sezóně, bude listová zelenina jako je polníček (nepodávejte ho s kořínkem), ledový salát, římský salát apod.

I zde klaďte důležitost na důkladné mytí. Zvláště u zeleniny, která je z farmy (tedy která není průmyslově praná) je riziko kontaminace fekálními bakteriemi reálné.

Návrh bez názvu-22Jen aby nedošlo k omylu, květák je vařený na páře, syrový je jen polníček :)

  1. Navýšit příjem zdravých tuků

V rozjídajícím období se vyplatí navýšit také příjem zdravých tuků. Z doporučované 1 čajové lžičky můžete navýšit na 2 čajové lžičky v rámci jednoho příkrmu. Zkuste navnímat typologii dítěte a reflektovat ji. 

  1. Vhodným způsobem zavést alergeny typu lepek, kravská bílkovina

 U těchto alergenů bych ráda zdůraznila, že se vyplatí jejich zařazení do jídelníčku oddálit a začít s nimi pracovat až mezi 8. - 12. měsícem věku dítěte.

Jak už jsem zmiňovala v článku První příkrmy - Jaký výživový směr zvolit?, nejsem zastáncem včasného zavádění alergenů, ale nejsem propagátorem ani výrazného oddalování. Myslím, že podání potravin s vyšším alergenním potenciálem jako je lepek a mléčná bílkoviny je dobré časovat do období zhruba 8. až 12. měsíce. Začátek volte individuálně a rozhodujte se podle toho, zda:

  • je dítě dostatečně rozjedené, tedy zda má v jídelníčku stabilně zavedené spektrum přirozeně bezlepkových potravin, konktrétně: jáhly, pohanka, quinoa, rýže, červená čočka.
  • nejedná se o děti, které mají dědičné dispozice k atopii, či sklony k astma.
  • nemá prokázané alergie (IgE).

Jde o oblast, v které nelze striktně říct, že nejlepší pro zavedení lepku je přesně daný věk dítěte. Je to velmi individuální oblast a více než slepé následování nějakého obecného doporučení bych vás chtěla podpořit, abyste navnímali své dítě a jeho enviroment.

Velkým bonusem je, pokud je v době zavádění alergenních složek dítě stále kojené. Mateřské mléko obsahuje ochranné imunologické faktory, které poskytnou značnou podporu organismu. U nekojených dětí můžete pracovat se specifickými symbiotiky a kolostrem, které mohou alternovat chybějící ochranné složky mateřského mléka (doporučuji konzultovat s odborníky na dětskou výživu).

Pokud má dítě úspěšně za sebou startovací období a je celkově zdravotně v pořádku, pak je riziko alergické reakce, a to i u potravin, které obsahují lepek či kravskou bílkovinu, minimální. Tedy za předpokladu, že budete dítě s alergeny seznamovat postupně a v rámci zásad racionálního stravování. Ano, i při zavádění alergenů záleží na výběru vhodné potraviny a technologii přípravy.

Klíčové tedy není jen to, KDY se zaváděním alergenních složek výživy začnete, ale také JAK. Tedy, které potraviny pro první seznámení s lepkem či bílkovinou kravského typu zvolíte. Důležitá je také četnost.

Pojďme to vzít postupně, nejprve lepek.

Alergeny zavádějte postupně, v nízkých dávkách, které můžete pozvolna navyšovat. V této fázi nejde o žádné změny ve stávajícím jídelníčku, spíše o systematické propašování lepkové potraviny o malém objemu – testovací vzorek.

Pro první seznámení se s lepkem doporučuji volit opravdové potraviny, které jsou co nejméně průmyslově zpracované, tedy ne piškoty, kuskus, toustový chleba a další běžně doporučované potraviny tohoto typu. 

Zavedení lepku doporučuji provést prostřednictvím ovesných vloček. Ovesné vločky které nejsou označené jako bezlepkové, obsahují jen velmi malé množství lepku, který není tak agresivní jako pšeničný lepek. Pro první kontakt s imunitním systémem takto malých dětí je to moc fajn obilovina. Podávání ovesných vloček držte po dobu 2 až 3 týdnů a pak přejděte na další potravinu. Já jsem jako další nabídla Riley kvasové pečivo. To už představuje plnou nálož lepku, který je ale z části upravený procesem fermentace. Pak můžete zařadit i další hodnotné zdroje obilovin s obsahem lepku, například kvalitní těstoviny. V této fázi by nemělo jít o plnohodnotný chod z těchto potravin (výjimkou jsou ovesné vločky), ale spíše o ochutnání. Lepkovou potravinu podávejte 2 – 3x do týdne.

Další lepkovou potravinu můžete zavádět vždy za týden až dva, což je dostatečná doba pro rozpoznání případné intolerance nebo jiných potíží.

Pokud máte podezření, že vaše dítě lepek netoleruje, je třeba definovat, zda jde o intoleranci (non gluten intolerance), alergii nebo celiakii. Včasná diagnostika je velmi důležitá a to nejen u dětí. V případě, že by skutečně šlo o celiakii a vy ji řešili jen běžnou dietou (která by byla dostatečná např. při intoleranci lepku), tedy neřešili byste stopy lepku v jinak bezlepkových potravinách (provozní, výrobní kontaminace apod.), zakládali byste na velký problém.

Proč? Celiak je citlivý i na stopky lepku v potravinách, přičemž to nemusí být symptomatické! Což znamená, že probíhají změny na sliznicích (které se dějí již na základě stopového množství lepku, mluvíme opravdu o miligramech), které pak vedou např. k diabetes mellitus, autoimunitnímu onemocnění štítné žlázy atd. 

Genetickou dispozici k celiakii má zhruba 30 - 40% světové populace, přičemž diagnostikováno je zhruba 1 - 2 %. Má se tedy za to, že značné procento populace není diagnostikovaných, přičemž celiakií trpí.

Symptomy celiakie u dětí jsou celkem dobře rozpoznatelné: anémie (nedochází ke zlepšení ani při suplementaci železem), celkové neprospívání, průjmy, nadýmání, křeče. U dospělých mohou být projevy skryté, v tom je největší nebezpečí nemoci. V takových případech změny probíhají jen na vnitřní úrovni, kdy v podstatě bez bolestí dochází k likvidaci funkce střeva.

Pokud máte v rodině celiaka, pak bych byla obzvlášť ostražitá, neboť jde o geneticky podmíněné onemocnění (dědí se). Intolerance a alergie na lepek nemusejí být trvalé, po vhodném zaléčení střeva může dojít k pozitivní změně. Celiakie je bohužel onemocnění na celý život.

Při absolutně bezlepkové dietě vlastně zamezujete možnost diagnostiky celiakie. Bezlepkovou dietu by tedy měli držet jedinci, kteří mají celiakii diagnostikovanou. V opačném případě je vhodné spíše než zcela vyřadit, lepek ve stravě omezit a orientovat se na co nejkvalitnější zdroje.

Proč?

Lepek je poměrně agresivní protein a i u zdravých jedinců má prozánětlivý efekt. Může se podílet na otevírání střeva (syndrom zvýšené propustnosti střeva). V této souvislosti jen poznámka, běžné doporučení při průjmech je, nasadit bílé pečivo, např. rohlík, pozor na to! Zlomte tento mýtus a neopakujte chyby předchozích generací, teda pokud máte slitování s trpícím :)

Lepek nepředstavuje žádný reálný výživový bonus, proto doporučuji lepkové potraviny zařazovat spíše pro zpestření jídelníčku (a to nejen v rámci prvních příkrmů, ale celoživotně). I nadále jako přílohy preferujte přirozeně bezlepkové potraviny, tedy jáhly (proso), pohanka, quinoa, rýže.

Primárními zdroji lepku jsou: pšenice, žito, ječmen. Rozdíly jsou i mezi původními a vyšlechtěnými odrůdami. Např. původní druh pšenice obsahuje velmi podobné množství bílkovin jako vyšlechtěné odrůdy, ale samotný obsah lepku je násobně vyšší.

Vyšlechtěné variety bývají extra bohaté na lepek. Lepek je samozřejmě z pohledu potravinářského průmyslu žádoucí. Čím více lepku, tím víc nadýchaného pečiva, snadnější, rychlejší a levnější proces výroby atd.

Potraviny, které obsahují lepek a které zařazuji do jídelníčku jsou:

  • Tradiční kvasové pečivo. Třístupňové vedení kvasu významně zlepšuje stravitelnost. Pozor na celozrnné pečivo, které neprošlo tradičním postupem přípravy. Kvas není droždí! Jak by mělo vypadat složení poctivého kvasového pečiva najdete v nákupním seznamu.

  • Oves, tedy ovesné vločky, případně ovesná mouka.

  • Kvalitní těstoviny z tradiční pšenice. Těstoviny se snažím omezovat a podávám je max. 1x za 10 až 14 dní. Přeci jenom už je to průmyslově více zprocesovaný výrobek s celou řadou proměnných.

Ovesná kaše s ovocem
Ovesné vločky odmočím ve filtrované vodě, nejlépe přes noc. Následně vločky zahřeji na zhruba 80C (nevařím!), mícháním docílím kašovité konzistence. Přidám zdroj zdravého tuku - nativní kokosový olej. Pokud je třeba, přidám vodu a opět promíchám. Do teplé kaši většinou dávám nakrájené nebo nastrouhané ovoce (skvělé jsou hrušky, jablka, lesní borůvky - mohou být i mražené, banán) a pokud se chuťově hodí, pak i skořici. Promíchám a kaši nechám dojít. Někdy ji ještě zchladím trochou vhodného alternativního mléka (např. čisté kokosové).

Podávám většinou s jogurtem, nejčastěji střídám kokosový, ovčí a kravský. Často přidávám také moruši, Riley ji zbožňuje.

Kombinací odmáčení a šetrného prohřátí získáte skvělý nutriční profil a optimální stravitelnost. Ovesná kaše připravená dle těchto parametrů je vhodná pro první otestování lepku.

Mléčná bílkovina 

Zavádění mléčné bílkoviny by mělo probíhat ve stejném duchu. Cílem tedy je pro seznámení zvolit co nejkvalitnější potravinu a propašovat ji do jídelníčku v malých dávkách, které můžete postupně navyšovat.

První potravinu zaveďte opět na 2-3 týdny a to v četnosti cca 2 až 3x týdně. Další potraviny pak můžete zavádět již s kratším odstupem, tedy týden až dva.

Pro první seznámení jsem volila bílý jogurt z farmy. Další vhodné produkty jsou např. zakysaná smetana, kefír a později tvaroh nebo ricotta.

Jogurt jsem přidala do již hotové a lehce vychladlé kaše. První porce by měla být zhruba o jedné až třech lžičkách. Porci můžete postupně navyšovat zhruba na jednu polévkovou lžíci/chod.

Mléčné výrobky používejte jen jako součást pokrmu, ne jako hlavní složku. Jogurt na svačinu je tedy nevhodný, ale jogurt jako součást kaše je v pořádku. Mléčné výrobky můžete používat pro zjemnění omáček a dipů. Můžete je kombinovat i s rostlinnými bílkovinami jako je quinoa, amarant nebo pohanka.

Jak by měl kvalitní mléčný výrobek vypadat najdete v nákupním seznamu. Také vás odkážu na článek Mléko, kde můžete mimo jiné navnímat i problematiku betakaseinu A1 a A2 (z mého pohledu velmi důležité).

Zhruba do 12. měsíce není cílem zvyšovat týdenní frekvenci podávání mléčné bílkoviny ani lepku. Četnost 1 až 3x do týdne bohatě stačí. Stále jde jen o kontakt, ne o cílené nutriční navyšování, které by nakonec vedlo k přetížení organismu lepkem či mléčnou bílkovinou.

Kvalita potravin, kterými budeme zavádět lepek a kravskou bílkovinu je zásadní. Bližší specifikaci najdete opět v nákupním seznamu.

Mléčné výrobky si zaslouží ještě jeden odstaveček.

Jakmile se řekne mléčný výrobek, představí si většina z nás produkty z kravského mléka. Mléčné výrobky však mají mnohem širší zastoupení, v našich geografických podmínkách nezapomínejte ani na dobře dostupné ovčí a kozí produkty (jinak jsou super i další, například buvolí, kobylí, velbloudí atd.).

Ovčí a kozí produkty jsem zaváděla ještě před kravskými. Zhruba v době zavádění lepku jsem pozvolna začínala s ovčím jogurtem, kozím jogurtem a kozím kefírem. Zhruba 3 týdny od prvního podání ovesných vloček, tedy lepku, jsem pak začala zařazovala výrobky z kravského mléka.

Na závěr zmíním ještě rostlinný kokosový jogurt. Zmiňuji jej až nyní, ale ze všech druhů jogurtů jsem jej zařazovala jako první. Je třeba hledat čisté a nedoslazované složení.

Návrh bez názvu-24 

  1. Dál pečovat o příjem klíčových mikronutrientů

V rámci každodenní péče dbejte na příjem:

  • vitamínu D3, preferuji přírodní zdroj a dokonale čisté složení. Základní denní dávka by měla být 400-500 iu. Přes zimu můžete navýšit na 600 až 700iu/den. Podávejte ho vždy s jídlem, ideálně s komplexním jako je oběd, večeře.

  • Omega 3 mastných kyselin. Můžete je zařazovat ve formě ryb, vždy se ujistěte, že jde o kvalitní čerstvou rybu z divokého prostředí. Zařazovat můžete také rybí oleje (ideálně zpracovávané z čerstvě ulovených sladkovodních ryb) nebo omega 3 kapky z řas. Vždy preferujte omega 3 ve formě EPA a DHA. ALA jsou pro děti nedostatečným zdrojem, nespoléhejte se tedy na rostlinné oleje, jako je např. řepkový, avokádový apod.

  • Navíc můžete podávat přírodní vitamín C, což doporučuji obzvlášť v zimním období. Já dávám Riley Liquid Acerolu. Při nachlazení a již rozjeté nemoci můžete u dobře rozjedených dětí zařazovat také Bezinkový extrakt s vitamínem C (zhruba od 10. měsíce).

  • Každý den myslete na vhodný zdroj jódu. Bohatým zdrojem jódu jsou ryby a tzv. dary moře (pozor na kvalitu, čistotu). Párkrát do týdne můžete jídelníček obohatit o mořské řasy, které jsou mimořádně koncentrovaným zdrojem jódu (pozor na předávkování!). Hodí se například k luštěninovým pokrmům, nebo do polévek.

5 až 7x týdně podávejte cíleně potraviny bohaté na hemové železo. Preferuji pomalu tažený hovězí vývar z masa a kostí (doporučuji vyzkoušet z oháňky nebo z ossobuco) či kuřecí s vnitřnostmi (snažím se používat ledvinky, srdíčko, játra). Bio či farmářská kvalita by měla být samozřejmostí. Musím přiznat, že práce s vnitřnostmi není zrovna mou silnou stránkou. Sama je nejím, z dětství znám maximálně játrové knedlíčky, také si vybavuji svůj zděšený pohled na vepřový jazyk za pultem v masně a to je tak vše. Ani v dospělosti jsem si k vnitřnostem nevypěstovala pozitivní vtah, což bych chtěla napravit.

Dalšími zdroji hemového železa jsou např. morek, játra, krev, ledvinky, srdíčka, vepřový jazyk (bio či farmářská kvalita je opět zásadní!). Můžete je samozřejmě přidávat přímo do vývarů, jen je třeba myslet na to, že jsou opravdu koncentrovanými zdroji živin. Vnitřnosti představují zásadní orgánové soustavy a jsou tím nejcennějším, co nám zvíře může dát.

Jaké množství tedy zařazovat do jídelníčku? Vždy si představte objem celého zvířete a uvědomte si poměr mezi masem a vnitřnostmi a toho se držte i v rámci jídelníčku.

Ještě důležitá poznámka pro milovníky jater. Těch by v jídelníčku nemělo být více jak 100 g za týden pro dospělého člověka. Je to z důvodu vysokého obsahu vitamínu A, který jako jediný vitamín v lidské výživě může v praxi způsobit hypervitaminózu! U dětí je dávka ještě nižší, pro kojence a batolata můžeme za rozumnou dávku považovat 30 g za týden, pro děti od 3 do 8 let je to do 50 g za týden. Jde o dlouhodobý průměr, jednorázově může být dávka klidně i 100 g, pak je ale potřeba počítat s delší pauzou, než játra do jídelníčku opět zařadíte.

Je-li dítě anemické, pak příjem hemového železa a jeho navýšení z přirozených zdrojů konzultujte individuálně s lékařem.

  1. Začít používat koření a bylinky.

Tak, to už je jen třešnička na dortu. Postupně můžete začít pracovat s bylinkami jako je např. kurkuma, bazalka, pažitka, skořice, zázvor. S množstvím to nepřehánějte, doporučila bych spíše střídmější přístup. Používejte koření, u kterého si budete jistí kvalitou. Mleté koření bývá náchylné na plísně (spóry plísní nejsou vidět), pokud máte stoletou skořici ve špajzu, pak ji raději vyhoďte.

Se solí pracujte chytře. Pokrmy, u kterých není slaná chuť až tak podstatná, sůl používat nemusíte. O to více pak můžete dochutit pokrmy, u kterých má slaná chuť větší podíl na celkovém zážitku z jídla. Sůl má rozhodně v jídelníčku kojence své místo. Nezapomínejme, že sůl hraje důležitou roli v rámci vývoje mozku kojence, dokáže aktivovat tvorbu gliových buněk, které souvisí s přenosem signálů v rámci nervové soustavy. Sůl nad zlato. Pokud nepoužíváte jodizovanou sůl, pak dbejte na příjem jódu z jiných zdrojů, např. z řas.

Řasy můžete přidávat nejen při přípravě luštěnin, ale také např. do polévek. S množstvím to není třeba přehánět. Jde o koncentrovaný zdroj živin.

Do 12.měsíce nedoporučuji zařazovat česnek.
 

ČETNOST JEDNOTLIVÝCH CHODŮ 

Kolik jídel za den bych měla dítěti dávat? Stačí hlavní chody nebo i svačinky? Kdy vynechat kojení přes den. Kdy snižovat mléčné dávky náhradní výživy?

To jsou vaše velmi časté dotazy. Rovnou na úvod řeknu, že nelze přesně kvantifikovat velikost porcí a počet chodů za den. Mluvíme totiž o období zhruba mezi 8. až 12. měsícem, které je pochopitelně velmi proměnlivé a také individuální z pohledu spánkové potřeby, fyzické aktivity, apetitu a dalších psychologických faktorů.

Než přesně vážit porce podle návodu, doporučuji co nejvíce vnímat své dítě a jeho potřeby, které se mohou v tomto čase dynamicky měnit. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že každé dítě má rozdílné potřeby a to i děti, které jsou obě kojené, a u kterých jsou příkrmy vedené obdobně.

Cílem tohoto rozjídajícího období je, abyste dítě maximálně podpořili v přechodu na pevnou stravu. 12. měsíc by měl být jakýmsi vrcholem prvních příkrmů. Do této doby byste ve svém vlastním tempu měli pracovat na tom, aby dítě zvládlo rozkousat a polknout i větší kusy jídla. Abyste zavedli i problematičtější složky potravin jako je alergenní lepek a mléčná bílkovina. Abyste systematicky navýšili příjem bílkovin a zdravých tuků. Pestrost jídelníčku by se měla stále rozšiřovat, ale pořád za předpokladu racionálního stravování.

A pokud půjdete tímto směrem, dá se očekávat, že může dojít k pozvolnému a přirozenému přechodu na skutečné potraviny, mléko (ať už mateřské nebo náhradní) bude ztrácet na významu. Příkrmové porce se budou zvětšovat a budou zrát do podoby komplexního jídla, které obsahuje dostatek bílkovin, vlákniny, sacharidů a zdravých tuků.

V průběhu času se může intenzita kojení přes den měnit, opět vstupují do hry další faktory jako je růst zubů, nachlazení apod., kdy se bude dítě přirozeně uchylovat ke kojení a upozaďovat pevnou stravu, což je zcela v pořádku. Mělo by však jít jen o relativně krátkodobá období.

Riley jsem kojila do 10. měsíce i několikrát za den. Od 11. měsíce už kojím až na výjimky jen večer, v noci a ráno. Přes den je čistě na pevné stravě. Přičemž jen reflektuji její potřeby. Cíleně jsem o ustoupení od kojení přes den neusilovala. Její režim přes den většinou vypadá takto:

7: 00 – 7:30 probuzení + kojení

8:30 – 9:00 snídaně

10:00 – 12:00 spánek

12:30 oběd

14:00- 16:00 spánek

16:30 večeře

19:00 druhá lehčí večeře/kojení

21:00 kojení a spánek

Pokud jsme na cestách a Riley vynechá spánek, pak většinou přidávám svačinku nebo kojení.

Pokud kojíte i přes den, což jsem měla s Olíčkem, pak doporučuji kojit vždy až po příkrmu a klidně s odstupem 20 minut a déle nebo kojit třeba místo svačinky. Toto je ale velmi individuální a většinou má samo dítě jasno, kdy se chce nebo potřebuje nakojit. V této době je kojení přes den naprosto normální a přirozené. Celý první rok života je dítě kojenec. A to znamená, že základem výživy je stále mateřské mléko, ne příkrmy. Mateřské mléko může z velké části plnit výživové potřeby dítěte, tedy za předpokladu, že maminka pečuje o své fyzické zdraví a vnitřní pohodu, neboť dítěti nemůže předat to, co sama nemá.

Pokud dítě kojené není, jde o zásadní proměnnou. Ve výživě kojeného a nekojeného dítěte by měl být rozdíl. Pokud se ho rozhodnete vnímat, pak by bylo vhodné přizpůsobit výživu dítěte. Jsou oblasti výživy, které můžete dítěti suplementovat a nahrazovat tak některé benefity mateřského mléka, které náhradní výživa nepřináší. U nekojených dětí bych doporučila „šlapat do plných“ a dítě více (samozřejmě stále šetrně) směřovat do pravidelného stravovacího režimu. Cílem by měl být koncept 3 vyvážených komplexních jídel za den a zhruba dvou svačinek. 

Výživový profil si vyhodnocujte vždy za celý týden zpětně. Není třeba se stresovat tím, že se nějaký den nepovedl. Jde o dlouhodobě udržitelné schéma, na kterém budete moci neustále pracovat a rozvíjet ho.

Moje dítě moc nejí.

Co je moc a co je málo? Pokud bych porovnala porce, které má Riley a které měl Olík, také bych vnímala rozdíl. Na druhou stranu, Olí se narodil větší a těžší a fyzicky rostl dynamičtěji. Na 6 měsících měl stejnou váhu jako Riley na 12., přičemž oba plnily tabulky a percentil růstu byl vzorový.

Malé porce samy o sobě nemusí být problém. Jde spíše o apetit a touhu po jídle a ta by u dětí v rozjídajíjícím období měla být. Potřeba a touha po jídle je v nás přirozeně zakořeněná. Jde o základní instinkt, který mají i naše děti, a to v rámci své vlastní množstevní potřeby. Na nás rodičích je, nepokazit jim přechod na pevnou stravu např. tím, že je budete příliš dlouho udržovat na tekutých a kašovitých pokrmech nebo tím, že jim budeme nabízet převážně sladká jídla a prázdné plniče žaludku. 

Čímž se dostávám k tomu, že jednotlivé chody by mělo střídat okno, kdy dítě nic nejí. Před hlavními chody (snídaně, oběd, večeře) by mělo být dítě vždy lehce vyhladovělé a tím pádem lépe naladěné na jídlo jako takové.

Některé maminky se trápí tím, že jejich děti nechtějí jíst hlavní chody. V takových případech se ale často přijde na to, že si děti prakticky celý den samy uzobávají z misky křupinky, piškoty, rohlík a další často nutričně nehodnotné potraviny.

I na to je třeba myslet.

Stále je třeba se orientovat na velmi kvalitní a hodnotné zdroje živin. Na potraviny a pokrmy, ze kterých může dítě čerpat nejen základní živiny jako jsou tuky, bílkoviny a sacharidy, ale také mikronutrienty, které jsou velmi důležité pro fungování organismu, pro vývoj imunity, hormonálních dějů, pro dynamický růst a mentální vývoj.

Prázdné plniče žaludku doporučuji nezařazovat nebo dodatečně zcela vyškrtnout. Jde především o:

  • Dětské křupky a je úplně jedno, zda jsou pohankové, mrkvové, luštěninové, kukuřičné, zkrátka pryč s nimi.
  • Dětské sušenky.
  • Piškoty.
  • Bílé a nekvasové pečivo.
  • Kapsičky.

Čím to nahradit? Vyjma pečiva, si s tím hlavu lámat nemusíte. Jsou to potraviny, které do dětského jídelníčku nepřináší prakticky žádnou výživovou hodnotu, nemusíte za ně tedy hledat náhradu.

Možná vás mile překvapí, jak dramaticky lépe se dítě najednou (ok, po pár dnech či týdnu) bez těchto parádiček rozjí. Bude mít větší prostor v žaludku, větší apetit a navíc si nebude komolit přirozenou chuť na primární potraviny.

A tím se dostáváme do finále. Věřím, že jsem na žádné stěžejní informace nezapomněla. O toto rozjídající období jsem doplnila také nákupní seznam a pokud budete chtít, pak se nebráním ani vzorové šabloně. Ale to nejprve počkám na vaše reakce, dotazy a nejasnosti, které bych pak promítla do praktické ukázky toho, jak takový jídelníček kojence může vypadat.

Přeji mnoho radosti v tomto dynamickém období!
M.

 



 

ŽIVOT Instagram zdravablondyna NA INSTAGRAMU
Zdravá žena
Zdravá žena
Ženské tělo se s věkem mění, stejně tak jeho potřeby. Buďte stále svěží a fit.
Přejít do kategorie
Těhotenství
Těhotenství
Podpořte své tělo živinami, které jsou nezbytné pro ochranu vás i miminka.
Přejít do kategorie
Dětská výživa
Dětská výživa
Živiny, které dětem nejčastěji chybí a které z běžné stravy jen obtížně získáte.
Přejít do kategorie
Čerstvé novinky na váš mail
Můžete se kdykoliv odhlásit. Newsletter zasíláme 1x za 14 dní.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení