Novinka! Zásilky expedujeme i na Slovensko.

PRVNÍ PŘÍKRMY – Startovací období, návod i recepty!

IMG_2885-logo

Teorii o tom, kdy začít a jakých principů se v rámci příkrmů držet, máme za sebou. Teď už se můžeme pustit přímo do akce! 

Postup zavádění jednotlivých potravin a vhodnost jejich kulinární úpravy rozdělím do několika období a vždy je popíšu v samostatném článku. Daná období nebudu ohraničovat týdny a měsíci, protože vždy záleží na tom, kdy jste s příkrmy začali a jak na ně miminko reagovalo. Pokud by u některé potraviny bylo důležité období, v kterém ji konzumovat, pak to samozřejmě zdůrazním.

V tomto článku se budu držet prvního příkrmového období. Nazývám ho STARTOVACÍ.

Nejprve shrnu základní pravidla, která se týkají samotného přístupu k příkrmům. Dále specifikuji, jak přistupovat k výběru jednotlivých potravin a jak je vhodně kulinárně upravovat.

Nastíním, v jakém sledu by mohly příkrmy postupně nahrazovat mateřské či umělé mléko. V článku najdete též recepty na stěžejní příkrmy tohoto startovací období. K tomuto článku bude navazovat i samostatný Nákupní seznam pro startovací období, v kterém se budete moci přehledně orientovat a rovněž podle něj nakupovat.

Pojďme na to!

Ve startovacím příkrmovém období máme 5 základních úkolů:

  • Seznámit dítě s jiným zdrojem potravy, než je mateřské či umělé mléko
  • Volit ty vůbec nejstravitelnější možné formy příkrmů
  • Nepřetížit trávící ústrojí dítěte
  • Vytvořit pozitivní emoční vazbu na jídlo
  • Pomocí příkrmů úspěšně pokračovat v budování zdravého střevního mikrobiomu

Startovací období může trvat 2 – 4 měsíce. S jedlíkem projedete recepturami zhruba za 2 měsíce (to byla naše Riley), s nejedlíkem vám to může trvat klidně 2x déle (to byl náš Olíček). Nestresujte se časovým obdobím, jeďte ve vlastním tempu, zachovejte klid a pohodu. Na pozadí snad jen myslete na to, že je optimální zavádět alergeny do jídelníčku před 12. měsícem (tedy do jednoho roku dítěte). Alergeny budeme zavádět až v druhém příkrmovém období. I kdybyste tedy začali od ukončeného 6. měsíce a dítko se do jídla moc nemělo, stále máte dostatek času vše zvládnout i bez tiku v oku :)

Poslední utříbení pravidel před začátkem!

HLAVNÍ ZÁSADY –  PŘÍSTUP 

  1. Úplně první příkrmy by se svým složením měly co nejvíce blížit ke složení mateřského mléka. Na toto spektrum živin je trávící trakt miminka připravený. Bude se tedy jednat o velmi šetrný start pro následný úspěšný přechod na pevnou stravu. Zmíněná šetrnost prvních příkrmů je obzvlášť důležitá u dětí, které mají atopii či vykazují potravinové alergie. 

  2. Stravitelnost = dobrý pocit po jídle. Děti jsou chytré a snadno si dají dvě a dvě dohromady. Pokud by jim po příkrmech nebývalo dobře, bolelo je bříško či zažívaly pocit těžkosti, mohly by si tyto nepříjemné stavy právem spojit s příjmem jídla. Je možné, že by následně začaly jídlo instinktivně odmítat. V tomto startovacím období nejde o to, aby první příkrmy tvořily zásadní podíl v rámci celkového nutriční bilance. O to se stará mateřské či náhradní mléko. Jde ryze o seznamování a vytváření nového návyku. Od nás rodičů se očekává, že to uděláme co nejšetrnější cestou.

  3. Zvolte si vhodnou denní dobu, kdy s příkrmy začít. Většinou se doporučuje první příkrmy podávat v čase oběda, ale spíše než na obecná doporučení, dejte na vlastní domácí dynamiku a režim. Dítko by mělo být vyspinkané, v dobré náladě a nemělo by být až moc hladové, to by byl příkrm jen něco, co ho zdržuje od mléka. Dalším obecně uznávaným doporučením je nejprve nabídnout příkrm a potom dokojit. Ani tato rada ale není neprůstřelná. Olíčka jsem nejprve nakojila (ne do plna) a pak až nabízela příkrm. Po kojení byl mnohem klidnější, spokojenější a nakonec ochotnější pustit se do nových chutí. Potřeboval mít zkrátka vnitřní jistotu, že nepřichází o mléko. Než jsem na to přišla, trápila jsem se s nekonečným odmítáním příkrmů. Riley to tak nevnímá, je jí skoro bych řekla, jedno, kdy se nakojí, hlavně, že má příkrm. Už od ukončeného 4. měsíce se chce účastnit naší rodinné večeře. Riley své první příkrmy jedla až k večeru, když jsme byli všichni u stolu. Jelikož v té době usínala až kolem desáté hodiny večer, ničemu to nevadilo. Každé dítě je zkrátka jiné, neztrácejte čas držením se obecně uznávaných doporučení a rovnou si je přizpůsobte aktuálním potřebám. Neexistuje jediný správný postup k první příkrmům, natož k mateřství! 

  4. První seznamování se s jídlem je jen o pár lžičkách. Úplně první příkrm může být skutečně jen o jedné lžičce. Na tom není nic špatného, je to zcela v pořádku. Počet lžiček postupně navyšujte. V první startovacím období je zcela normální držet se v rozmezí 1-10 lžiček v rámci jednoho příkrmu. Za plnou porci můžete považovat zhruba 2 polévkové lžíce, což je cíl, ke kterému je dobré se v rámci startovacího období blížit. 2 polévkové lžíce představují množství, které by se v přepočtu rovnalo zhruba jedné dospělé porci jídla. I zde vnímejte individualitu nutričních potřeb vašeho dítěte. Do hry pochopitelně vstupuje mnoho faktorů, které ovlivňují optimální porci příkrmu.

  5. První příkrmy by měly být vždy monokomponentní, tedy jednodruhové. Díky tomu budete mít přesnou informaci o tom, jak si dítě s danou potravinou poradilo, jak ji dokázalo strávit. Snadno odhalíte potenciální zvýšenou senzitivitu či alergickou reakci. 

  6. Nové druhy potravin zavádějte vždy postupně a novou potravinu podávejte ideálně po dobu 2-4 dnů. Případná alergická reakce se nemusí projevit hned po první konzumaci! Jak poznat, že je dítě vůči dané potravině senzitivní či alergické? Znaků je mnoho, ty nejzásadnější jsou: začervenání kolem úst, pupínky kolem úst, vyrážka po těle, nevrlost, bolení bříška, průjem. V souvislosti s alergiemi doporučuji článek: #zdrblofoodtip no.4 – Burákové máslo Nevztahuje se sice přímo na startovací období, ale nástin toho, jak se spouští některé alergické reakce v něm najdete.

  7. Pokud vyhodnotíte, že je dítě na nějakou potravinu senzitivnější, než je zdrávo, dočasně ji vyřaďte z jídelníčku. Otestujte senzitivitu znovu, až bude rozjedenost dítka na vyšší úrovni, klidně tedy až za několik týdnů či měsíců.

  8. Dítě do jídla nikdy nenuťte. Pokud nebude mít dítě naladění a chuť do jídla, zkuste ho na chvíli odreagovat jinou činností a k jídlu se vrátit později.

  9. Neočekávejte, že děti budou chtít příkrmy každý den. I děti jedlíci jako je Riley mají dny, kdy na jídlo nemají chuť či náladu. Nechutenství může přicházet v období, kdy se prořezávají zoubky nebo když má dítě přetížený zažívací trakt a potřebuje zkrátka pauzu od jídla. Doporučuji toto období respektovat.

    Kojené děti mají somatickou inteligenci na té nejvyšší úrovni, pokud v nějakém období jíst nechtějí, pak je to pro ně pravděpodobně to nejzdravější řešení dané situace. Děti na umělé výživě nebo děti, kterým je jídlo maskováno do mixovaných kaší a doslazovaných příkrmů tuto inteligenci přirozeně ztrácí a v takových případech se nemusí zachovat instinktivně, jelikož antigenní (nadměrnou) zátěž z jídla nepoznají. Takové děti mohou jíst zdánlivě lépe, ale opak je pravdou.

  10. Nemějte obavy, když dítě nějakou dobu odmítá poctivé domácí příkrmy. Dítě jedná jen na základě emocí a instinktů. Pracujte s nimi. Některé potraviny bude instinktivně odmítat v podobě kaše, ale nebude mít problém vzít je do ruky a sníst jako celistvou surovinu. Strach a nedůvěru k jídlu lze odbourat tím, že budete jíst společně s dítkem stejné jídlo. Nemusí být pochopitelně zcela totožné, například kaše z batátů a petržele je skvělou přílohou k bílkovině v rámci vašeho hlavního chodu. Pár ukázek, jak občas využiji Riley příkrm jsem uložila do výběru s názvem „první příkrmy“ na instagramu.

    Nepodléhejte strachu a nezačínejte dokrmovat průmyslově zpracovanými produkty jako jsou skleničky, pufované křupky, přesnídávky, … ničemu to totiž nepomůže. Rozjíst dítě na cukrech není žádný úspěch. Je to velmi krátkozraké řešení z mnoha důvodů (více v předchozích článcích). Myslete na to, že prvními příkrmy programujete mikrobiom a přepsat ho pak někdy v budoucnu je velmi těžké, pro dospělého jedince takřka nemožné.

    Nejde jen o přibírání! Kupované příkrmy jsou vysokoenergetické, děti po nich tedy budou hezky růst a přibírat. A to je asi jediná věc, z které byste se mohli radovat. K dlouhověkosti a optimálnímu zdraví vede ale cesta jiná. 

  11. Ujistěte se, že používáte vhodné nádobí, především lžičky. Některé silikonové lžičky mají svou vlastní pachuť a děti tak mohou odmítat příkrm kvůli této nepříjemné lžičkové chuti a ne kvůli samotnému příkrmu.

    Oblíbené melaminové nádobí bývá často zdrojem toxických látek. Stejné potíže bývá se smaltovým nádobím, které je teď trendy. Bambusové a dřevěné misky, příbory používejte spíše na „suché“ pokrmy. Kaše a polévky se vám do pórovitých materiálů zažírají a jen těžko je umyjete tak, abyste měli skutečně čisté nádobí – spóry plísní pouhým okem jen těžko odhalíte.

    Při používání plastového nádobí není od věci zachovat si obezřetnost. Do plastu zásadně nedávám vařící pokrmy a jídla s vyšší kyselostí. Příkrm nechávám vystydnout v klasickém talíři a pak jej teprve servíruji například do plastové misky. Mikrovlnku doma nemám, ale i kdyby ano, jsem si jistá, že bych v ní neohřívala pokrm v plastové nádobě. Problematika plastů prošla i díky ekologii značným vývojem a jsem si vědomá, že jsou na trhu velmi kvalitní formy platů, které by měly být zcela nezávadné. Většina se však stále vyrábí v Číně, což pro mě představuje velký otazník z hlediska finální kvality.

  12. Pokud je motorika jazyka nevyzrálá a dítě vám kvůli tomu většinu jídla nakonec (nechtíc) vyplivne, zvolte úzkou lžičku a dávejte pokrm do poloviny jazyka nebo ještě dál, kde funguje polykací reflex. Samozřejmě s náležitou citlivostí, stále by to mělo být dítěti příjemné.

  13. I teplota pokrmu hraje svou roli. Příkrmy by měly být teplé tak akorát, ideálně kolem 37C. Rozhodně ale nemusíte jídlu měřit teplotu. Z praxe se ukazuje, že čím příjemnější teplota pokrmu, tím více se malý strávník má do jídla. Je to ale další individuální oblast. Olí i Riley měli daleko raději spíše studenější až studené příkrmy. 
  1. Povzneste se nad všechen ten binec a prskání a uchovejte si po celou dobu jídla pozitivní naladění. Není snad nic horšího, než jíst ve stresu. Pokud pro vás budou první příkrmy stresující, ať už z jakéhokoli důvodu, dítě to vycítí a nebude chtít jíst, protože mu zkrátka u jídla nebude příjemně. Vím, že se to stává celkem často a ještě častěji, aniž by si to maminky samy uvědomily, proto to zmiňuji.

    Nepořádek k prvním příkrmům zkrátka patří. Někdy je toho více na zemi než u strávníka v bříšku. Toto období je o seznamování se a o hraní si s jídlem. Nejde o etiketu. Zbytečně si nekažte tyhle příkrmové chvilky a vychutnejte si je se vším všudy. Nakonec tak rychle utečou a možná nejedna oblíbená historka, kterou pak bude vyprávět svým dětem, bude právě z tohoto období.

IMG_3919

HLAVNÍ ZÁSADY – VÝBĚR A VHODNÁ ÚPRAVA POTRAVIN

  1. Začínejte se zařazováním příkrmů bohatých na nasycené živočišné tuky, jako je pomalu tažený masový vývar a žloutek.

  2. V tomto startovacím období považuji zařazování ovoce za nadbytečné. Pro takto malé děti je vyšší příjem fruktózy zbytečnou zátěží a už je vcelku jedno, zda pochází z ovoce nebo z přidaného cukru.

    Ve startovacím období mají děti dostatek sacharidů z mateřského či umělého mléka, ze zeleniny a domácích jáhlových a rýžových kaší. Vitamíny, minerály, fytochemikálie a další cenné látky také nejsme odkázáni přijímat jen z ovoce.

    Jde tedy spíše o náš pocit. Pokud se i tak rozhodnete ovoce zařazovat, velmi pečlivě volte druhy, odrůdy, zralost a případný způsob kulinární úpravy.

    Já jsem v tomto startovacím období ovoce (vyjma avokáda) nezařazovala. Z mého pohledu je to zbytečné. Riley jsem neochuzovala o žádné potřebné živiny a navíc jsem ji jídelníček odlehčila od nevýhodného až nebezpečného návyku na sladkou chuť. 

    Jde také o sezónnost, pokud je právě léto a dozrává jedno ovoce za druhým, pak pochopitelně nemá smysl být tak striktní a ovoce se v umírněném množství vyplatí zařadit, jelikož bude v té nejlepší kondici. Vždy ale záleží na kvalitě a nutričním profilu ovoce. Proto vybírejte spíše divoké ovoce. Divoké ovoce bude zpravidla kyselejší a nebude obsahovat tolik cukrů jako například moderní šlechtěné odrůdy.

    Pokud se rozhodnete ovoce zařazovat, pak ho vnímejte jako dochucovací složku, např. jako lehké doslazení nebo dodání nových chutí do domácích kaší. Přesnídávky v podobě, jak je známe, jsou nevhodné a to i ty domácí!

    Z kategorie ovoce jsem jako první zařazovala lesní borůvky (pokud tedy pominu avokádo). Zařazení ovoce jsem cíleně oddalovala a Riley ho dostala až po ukončení tohoto startovacího období. V té době nás děda zrovna zásobil čerstvě natrhanými borůvkami z lesa a to je pak pochopitelně úplně jiný příběh, než u sladkých supermarketových bobulovin. Skvěle se hodily na dochucení, ale i pro obzvláštnění z hlediska barvy pokrmu. Přidávala jsem je do rýžové, jáhlové i pohankové kaše. V kombinaci s kokosovým olejem byly kaše opravdu vynikající.

    Více se budu ovoci věnovat v článku, kde budu popisovat další navazující příkrmovou část.

  3. Nebojte se vybrané pokrmy lehoučce solit. Více v článku: PRVNÍ PŘÍKRMY - Jaký výživový směr zvolit?

  4. Nemixujte! Na kaše a pyré používejte nerezovou pasírovačku. Více v článku: PRVNÍ PŘÍKRMY - Jaký výživový směr zvolit?

  5. Nemixujte ani maso, je to zbytečné. Maso z pomalu taženého vývaru se bude vyznačovat nejen dokonalou stravitelností, ale též skvělou strukturou. Můžete s ním pracovat dle potřeby. Pokud necháte vývar táhnout dostatečně dlouho, maso se bude rozpadat na jednotlivá vlákna, nitky. Takovou strukturu masa může jíst dítě pohodlně lžičkou společně s vývarem, a to bez nutnosti kousání. Větší kousky masa si děti mohou vzít do ruky, většinou z nich vysají šťávu, ožužlají je a vyplivnou. I tento způsob podávání masa má své výhody a je jednou z fází, která do startovacího období patří.

  6. Maso na pomalu tažený vývar volte vždy v nejvyšší možné kvalitě. Vyžadujte bio certifikaci nebo vyhledejte poctivého farmáře. Čím déle vývar táhnete, tím více z něj získáte, to ovšem platí i o případných nežádoucích aspektech. Volná pastva a eko chov představují nenahraditelné benefity, které se promítají do výsledné kvality.

  7. Vaječný žloutek. Pokud se rozhodnete stejně jako já a budete zařazovat žloutek, pak je třeba věnovat pozornost kvalitě vajec. Vždy by měly být z bio chovu nebo z volného výběhu, tedy z prostředí, kde se nepoužívá intenzifikační krmivo mj. zatížené i GMO (geneticky modifikovanými plodinami). Vejce používejte vždy čerstvá. Vejce, které po vložení do vody neklesá pod hladinu již nebude dostatečně čerstvé a nebude vhodné pro první příkrmy (ani já taková vejce nekonzumuji).

    Celá vejce včetně bílků je vhodné zařazovat až ve fázi dostatečné rozjedenosti, nedávala bych je dříve než od 9. měsíce. Pro děti s atopií nebo se sklony k atopii (či s rodinnou anamnézou) bych celá vejce odsunula na ještě pozdější období.

  8. Zeleninu vybírejte vždy v top kondici. Neměla by být otlučená, podezřele zbarvená, nahnilá nebo se zápachem plísně. Vybírejte menší kousky, které nebudou plné dusitanů. Otlačeniny, nahnilé části či jiné nedokonalosti vám jasně sdělují, že celý plod není hoden prvního příkrmu.

  9. Ideální druhy zeleniny pro první příkrmy jsou batáty, cuketa, dýně, petržel, mrkev. V tomto startovacím období můžete též zařadit brokolici, květák, okurku, ale i spařené dušené ředkvičky a hrášek. Hrášek by nikdy neměl být dominantní surovinou na talíři. Oblíbené hráškové polévky nejsou pro toto období vhodné.

    Nebojte se zařazovat i fialovou a žlutou mrkev. Málo se to ví, ale původní odrůda mrkve byla fialová, ta naše oranžová je vyšlechtěná.

    Košťály od brokolice a květáku jsou výživově nejhodnotnější. Vždy je loupejte a podávejte společně s růžičkami. Při prvním seznámení podávejte co nejstravitelnější části zeleniny, tedy růžičky, postupně však zařazujte i stonky a košťály. Riley se růžiček bála, takže nakonec ochutnala jako první košťály a až jejich chuť ji přesvědčila, že je bezpečné pokračovat dál k růžičkám. Pokud je dítě rozjedené, není od věci si teoreticky nejlepší postup lehce ohnout k vlastní realitě :)

    Postupně můžete zařazovat v podstatě všechny druhy zeleniny. Jen opatrně na kedlubny, rajčata, řepu a papriky. Tyto druhy zeleniny doporučuji nechat až na další období.

    Zeleninu vždy velmi pečlivě umyjte, slupky loupejte. Připravujte ji jako součást vývaru nebo na páře (vyjma brambor, viz další bod). Pro první ochutnání a seznámení je vhodná kašovitá konzistence – použijte pasírovačku. Postupně můžete začít zeleninu podávat metodou do tlapky.

  10. Brambory nepřipravujte na páře. Vždy je vařte ve vodě s kmínem. Kmín pomáhá vyplavit škodlivý solanin obsažený v bramborách, zlepšuje chuť a celkovou stravitelnost pokrmu.

    Nikdy nepoužívejte zelené a naklíčené brambory. Takové brambory jsou toxické a to nejen pro děti! Vybírejte dokonale zralé brambory varného typu B nebo C. Brambory vždy loupu. Slupka by pro takto malé děti a ještě ve startovacím období příkrmů, mohla představovat zbytečně vysokou zátěž toxickými alkaloidy.

  11. Ovocná výjimka jménem avokádo. Avokádo jsem zařazovala již v tomto startovacím období. Je skvělým zdrojem zdravých tuků. V případě avokáda je třeba volit top kvalitu. Avokáda vybírejte čerstvá (což bývají ta letecky dovážená) a s bio certifikací. Pokud si nebudete jistí zralostí nebo obecně s avokády nepracujete, tak ho zatím nezařazujte. U nás doma jsou běžnou součástí jídelníčku, takže jsem se toho nebála. Dokonale oloupané, umyté avokádo můžete jen rozmačkat vidličkou, zakápnout olivovým olejem, lehoučce osolit a podávat. Můžete jej kombinovat s vaječným žloutkem či přidávat do obilných kaší.

  12. Batáty, jáhly a rýže jsou stěžejními sacharidovými ingrediencemi startovacího období. Jsou skvěle stravitelné a mají nekonečné množství kulinárního využití. 

  13. Jáhly jsou jednou z nejlépe působících obilovin. Pro zachování maximální stravitelnosti a nutričního potenciálu jáhly vždy předem odmočte ve filtrované vodě (ideálně přes noc v lednici). Vodu slijte a jáhly ještě v nerezovém sítku spařte vařící vodou, používám uvařenou vodu z rychlovarné konvice. Jáhly vždy spařte, alespoň jednou, já doporučuji dvakrát až třikrát. Opakovaným spařením dosáhnete lepší chuti a stravitelnosti. Jáhly vařte do měkka na mírném ohni, občas je promíchejte, přiklopte pokličkou. Pro úplně první příkrmy můžete uvařené jáhly nechat pod pokličkou ještě více dojít. 

  14. Rýže na domácí obilné kaše. Pro první seznámení s rýží volte bílé loupané odrůdy jako jsou Arborio a Carnarolli, následně postupně přecházejte na dlouhozrnné a celozrnné. Nespěchejte. Jasmínová rýže není pro první příkrmy vhodná.

    Vždy kupujte rýži od renomovaných výrobců, kde máte vyšší jistotu čistoty. Běžné rýže často obsahují nadlimitní obsah toxických látek (kontaminace těžkými kovy, mykotoxiny, pesticidy), doporučuji vyhýbat se rýžím z Číny a dalších environmentálně vysoce zatížených oblastí. Úžasné španělské rýže opravdu vysoké kvality jsou od značky Sivaris. Myslím, že nebude dlouho trvat a přidám je do eshopu. U těchto druhů člověk teprve pozná, jak by vlastně rýže měla chutnat.

    Před vařením rýži vždy důkladně propláchněte ve studené vodě a vařte ji ve filtrované vodě. Vodu nesolte. Vařte na mírném stupni, v případě potřeby ji ještě nechte dojít pod pokličkou. Rýži nikdy nevařte v mléce!

    Rýži nikdy nenechávejte chladnout nebo odpočívat v pokojové teplotě. Po uvaření je riziková z pohledu alimentárních nákaz. K vyklíčení termorezistentních spór bakterií dochází v pokojové teplotě již po pár hodinách. Zmíněné bakterie produkují toxin, který je vysoce rizikový i pro dospělého jedince. Rýži je po uvaření třeba ihned servírovat či dát do lednice (ideálně ve skleněné nádobě s prodyšným víkem). Pokud rýži zapomenu dát do lednici, nikdy neriskuji a raději ji vyhodím na kompost.

  15. Jáhlové a rýžové kaše kombinujte se zeleninou. Samostatné rýžové kaše jsou zbytečně rychlým zdrojem snadno dostupných cukrů a sladké chuti. Z nutričního hlediska není dobré podávat dětem pokrm jen na bázi sacharidů (škrobů).

  16. Obilné kaše nedoslazujte! Je to přežitek, který děti nepotřebují. Doslazování již sladkých kaší (ano, kaše sama o sobě obsahuje vysoký podíl sacharidů) je od základu špatně. Pokud máte dojem, že je doslazování třeba, pak vám to nejspíš někde výživově ujíždí. Zkuste se zaměřit na váš vlastní jídelníček a objektivně ho vyhodnotit. Mějte na paměti, že prvními příkrmy se dítě pozvolna dostává k běžným stravovacím zvyklostem vaší rodiny. 

  17. Nakonec přichází řada i na pohanku. Pohanka je dalším skvělým zdrojem komplexních sacharidů, také bílkovin a cenných látek jako je například vápník.

    Kupujte pouze světlou pohanku, ta není termicky loupaná a díky tomu bude nejen nutričně hodnotnější, ale i chutnější.

    Pro první pohankové kaše volte pohanku lámanku. Není sice nutričně tak hodnotná jako pohanka celá, ale je daleko lépe stravitelná a pro první seznámení s pohankou je ideální. Postupně přejděte na klasickou pohanku a lámanku používejte jen když budete v časovém presu.

    Pohanku nechte ideálně přes noc (nebo alespoň 8 hodin) odmočit ve filtrované vodě. Slejte, propláchněte a vložte do vroucí vody. Zahřívejte na nízkém stupni zhruba 5-10 minut a pak nechte dojít pod pokličkou. Pohanka nabobtná a vsákne do sebe velké množství vody. Po čase promíchejte a v případě potřeby znovu na pár minut zahřejte a odstavte. Tento šetrný způsob přípravy vám zaručí maximální zachování hodnotných živin, a že jich tam je. Pohanku ani lámanku nikdy nevařte zprudka! Před podáváním se vždy ujistěte, že je dostatečně měkká. Kojencům nepodávejte pohanku al dente.

  18. Každý den podávejte dětem vhodné zdravé tuky.

    Obzvlášť u čistě zeleninových příkrmů je třeba přidat tuk. Bez něj se některé hodnotné živiny a vitamíny nebudou mít šanci vstřebat v plném rozsahu. Do vývaru již zdravé tuky přidávat nemusíte.

    Více o tom, jaké zdravé tuky jsou vhodné již od prvních příkrmů popíšu v některém z nadcházejících článků. Zde alespoň ve stručnosti seznam zdravých tuků, které používám: bio extra panenský olivový olej, čerstvé máslo (bio nebo z farmy), bio ghí, bio extra panenský kokosový olej. Který tuk či olej do daného příkrmu použiji vybírám dle chuťových preferencí, tuky postupně prostřídávám. Každý tuk má své přínosy, a proto je dobré je kombinovat.

    Klasický řepkový olej nepoužívám. Plní jen základní funkci tuku, nepřináší však žádné další benefity navíc.

    Do jedné porce příkrmu přidejte vždy poloviční až celou čajovou lžičku zdravého tuku. Olivového oleje přidávám obvykle jen ½ lžičky, neboť má ostřejší chuť, naopak kokosového oleje do obilných kaší se nebojím dát i více.

    V této startovací fázi příkrmů nikdy nesmažte a nepečte na tuku! Nejde jen o možné přepálení oleje, ale též o rapidní snížení nutričního potenciálu některých tuků. Tuky přidávejte až na závěr přípravy pokrmů nebo při samotném servírování.

  19. Omega 3 mastné kyseliny pro každý den. Jako zdroj omega 3 mastných kyselin volím kapičky Vegan EPA and DHA. Jsou veganské díky vstupní surovině, kterou jsou řasy bohaté na omega 3. Dalším cenným zdrojem omega 3 mastných kyselin je organický rybí olej ze skandinávského duhového pstruha.

    Omega 3 mastné kyseliny dávám nejen Riley, ale i Olíčkovi a to každý den, vždy nad rámec zdravých tuků, které přidávám do příkrmů.

    Omega 3 mastné kyseliny se společně s vitamínem D podílí na základních imunitních i hormonálních dějích, proto doporučuji o jejich denní příjem pečovat v každém věku. Tedy nejen u dětí, ale i u nás dospělých. Tyto živiny sehrávají mimořádně důležité role již v době prenatálního vývoje, tedy v období, kdy by se o jejich přísun měla starat nastávající maminka.

  20. Vitamín D3 začněte postupně podávat spíše společně s příkrmem namísto s kojením. Např. s vývarem bude vstřebatelnost skvělá. Děti se tak naučí na nový vzorec, tedy, že se vitamíny užívají s jídlem. Až přestanete kojit nebo podávat umělé mléko, nebude pro ně nic nového přijmout vitamín na lžičce.

  21. Myslete též na vitamín C. Zhruba 3x do týdne zařazuji i přírodní sirup s vitamínem C z Aceroly.

    Vitamín C se prostřednictvím mateřského mléka nepřenáší v dostatečném množství. Obzvlášť pokud nebudete v rámci startovacího období zařazovat ovoce, není od věci do jídelníčku zařadit chytrý a šetrný zdroj vitamínu C.

  22. Na vaření ale i pro samotné pití volte nejlépe filtrovanou vodu. Voda by měla vždy dosahovat parametrů kojenecké vody. Voda ve vodovodním řádu je normovaná na dospělého člověka ne na kojence! Do kvality vody, kterou si natočíte doma z kohoutku zasahuje samozřejmě i stav vodovodního řádu.

    Voda v plastových lahvích a barelech může být znehodnocená látkami, které se uvolňují z plastů. Nikdy nemáte jistotu, zda byly vody v pet lahvích řádně skladované, zda nebyly na slunci či vystavené jinému teplotnímu vlivu, který způsobuje znehodnocení vody.

 IMG_2448-logo 

ÚPLNĚ PRVNÍ PŘÍKRM – 3-2-1 start 

Potraviny zařazujte postupně a s náležitou obezřetností. Novou potravinu zařazujte vždy 2 - 4 dny za sebou, abyste mohli vyhodnotit případnou zvýšenou senzitivitu nebo alergii. V tomto startovacím období není cílem tvořit pestrý jídelníček, ale spíše monotónní (ve smyslu bezpečný) a o úzkém okruhu pečlivě vybraných potravin. Pestrost vytvářejte různými kombinacemi zmíněných obilovin, zeleniny a nasycených živočišných (vývar, žloutek, farmářské máslo, ghí) a rostlinných (kokosový a olivový olej) tuků.

Já jsem se držela tohoto postupu: 

  1. Pomalu tažený vývar z masa a kostí – čistý
  2. Vaječný žloutek
  3. Pomalu tažený vývar z masa a kostí + postupně jsem přidávala po jednom druhu zeleniny
  4. Pomalu tažený vývar z masa a kostí + již otestovaná zelenina + maso z vývaru
  5. Zeleninové pyré s trhaným masem z vývaru
  6. Avokádo – můžete vynechat
  7. Jáhly – především jáhlové kaše v kombinaci se zeleninou či avokádem, žloutkem. Jáhly můžete použít i na zahuštění vývaru
  8. Rýže – především rýžové kaše v kombinaci se zeleninou či avokádem, žloutkem
  9. Pohanka – především pohankové kaše v kombinaci se zeleninou či avokádem, žloutkem

Ty úplně první příkrmy by měly ctít aktuální stav trávícího traktu a jeho vybavenosti. Nejblíže ke složení mateřského mléka budou pomalu tažené vývary z masa, kostí (drůbeží maso s kostí, hovězí maso s kostí). Obsahují nejen základní živiny jako jsou bílkoviny a tuky, ale také nutrienty, které bývá problematické získat ze stravy, jako je např. hemové železo a kolagen, ale i cenné elektrolyty.

Vývary můžete používat jak pro samostatný pokrm, tak na zředění zeleninových pyré, rýžových kaší apod.

Protože z mého pohledu první příkrmy stojí a padají právě na vývarech, rovnou vám sem vložím recept na vývar vhodný již pro úplně první startovací příkrmy.

POMALU TAŽENÝ MASOVÝ VÝVAR – ZÁKLADNÍ RECEPT

Budete potřebovat:

  • Maso s kostí (nikdy nepřipravujte vývar z kuřecích prsíček nebo jiných „sterilních“ libových mas, benefity se ukrývají v komplexnosti, takže využijte opravdu vše, co se dá, kosti, skelet, chrupavky, …)
  • Bio batáty
  • Bio mrkev
  • Bio petržel
  • Bio celer
  • Himalájská sůl

Drůbeží vývar připravuji nejčastěji z bio kuřete. Stehna a prsa odkrojím a zpracuji zvlášť (ty do vývaru nepotřebuji). Zbylý skelet s křídly, případně s krkem opláchnu a vložím do hrnce s filtrovanou vodou. Přivedu k varu, přidám pár zrnek soli a snížím stupeň ohřevu na minimum, tedy tak aby se vývar nevařil, ale jen táhnul. Toto je velmi důležitý postup! Rychle uvařený vývar rozhodně nebude přinášet benefity, které s vývarem spojuji.

Vývar nechám táhnout několik hodin, klidně 4 - 6. U hovězího s kostí můžete i déle, klidně 8 - 10 hodin.

Zeleninu přidávám zhruba na poslední hodinku či 90 minut. Záleží, jak moc chcete mít zeleninu měkkou. Pokud ji pak budete mělnit vidličkou nebo pasírovat, nechte ji klidně táhnout déle. Až bude dítko rozjedenější, můžete zeleninu podávat do tlapky, takže je výhodnější nechat ji spíše al dente.

Zeleninu do vývaru většinou nekrájím. Nechávám ji v celku, tedy tak, aby se dobře jedla metodou do tlapky, ale také abych ji pohodlně mohla vylovit z hrnce a dál upravovat a servírovat dle potřeby.

Vývar podávejte nejprve samotný bez masa a zeleniny (vařit ho ale pochopitelně s masem a zeleninou musíte :) ).

Postupně do vývaru přidávejte po jednom druhu zeleninu. Začněte batáty, pokračujte petrželí, mrkví, celerem atd. Zeleninu rozmačkejte vidličkou.

Jakmile otestujete snášenlivost na jednotlivé druhy zeleniny, můžete je dle libosti kombinovat a vývar jimi klidně zahušťovat do podoby „kaše“.

Vývar můžete podávat opravdu každý den a obzvlášť u nekojených dětí a dětí se sklony k atopii tento postup doporučuji. Měl by to být jejich denní chléb.

Zeleninu nemusíte připravovat vždy společně s vývarem. Zmiňuji to hlavně z praktického hlediska a kvůli úspoře času. Vhodnou zeleninu můžete připravovat také na páře (brambory ve vroucí vodě s kmínem) a následně nejrůzněji kombinovat se zdravými tuky.

Riley oblíbené kombinace byly:

  • Batáty, petržel, čerstvé máslo.
  • Brambory, dýně, kmín, kokosový olej
  • Brambory, oranžová mrkev, kmín, čerstvé máslo.
  • Žlutá mrkev, petržel, ghíčko.
  • Batáty, žloutek, špetička soli, ghíčko.
     

VAJEČNÝ ŽLOUTEK

Dalším druhem jídla, který má hodnotný nutriční potenciál a skvělou stravitelnost, je žloutek. Žloutek připravujte ideálně pošírováním nebo klasicky natvrdo. Vejce vařte 7 minut, protože tak zajistíte „vypálení“ patogenů.

Žloutek má sám o sobě spíše sušší konzistenci, špatně se jí, lepí se na patro. Proto není od věci ho lehce naředit kapkou vývaru nebo filtrovanou vodou. Žloutek podávejte 2 - 3x/týden.

DOMÁCÍ KAŠE

V této chvíli již přichází na řadu domácí kaše.

Domácí kaše představují úžasné palivo pro dynamický růst našich dětí. Na rozdíl od instantních forem jsou ale také přínosem pro další živinově hodnotné složky. Stejně jako vývar jsou vhodné pro každodenní zařazení.

Jako první z nabídky cereálií volte jáhly. Jsou velmi dobře stravitelné, jsou bezlepkové, chuťově atraktivní a mají neuvěřitelné množství kulinárních variací. Následně přidejte rýži a nakonec pohanku.

Jáhlové, rýžové a pohankové kaše.

Obiloviny připravím vždy dle již zmíněných pravidel (viz kapitolka HLAVNÍ ZÁSADY – Výběr a vhodná úprava potravin).

Do ještě horkých obilovin často přidávám kokosový olej a vše promíchám. Kokosový olej kaši chuťově pozvedne. Hodí se jak k zelenině, tak později k ovoci. Je navíc stabilní, takže jej můžete přimíchat i do horkého pokrmu, aniž by tím nutričně utrpěl.

Obiloviny na kaše si vařím většinou na 2 dny. Co nepoužiji, hned po uvaření naporcuji do skleniček a dám do lednice.

Takto připravené obiloviny pak můžete kombinovat se zeleninou, avokádem, žloutkem. Můžete si pohrát s oleji a zdravými tuky. Příkrmy nejrůzněji obměňovat.

Zpočátku můžete směs pasírovat, abyste dosáhly jemné kašovité konzistence. Do pasírovačky můžete dát opravdu jakékoli potraviny vhodné pro první příkrmy a udělat z nich poctivou domácí kaši.

Ke konci startovacího období (nebo klidně i dříve, pokud je motorika miminka dostatečně vyspělá) můžete ke kaším zeleninu přiznat a podávat ji na větší kusy, ideálně do tlapky.

Riley oblíbené kombinace:

  • Jáhly, batáty, kokosový olej.
  • Jáhly, batáty, petržel, olivový olej.
  • Jáhly, dýně, kokosový olej.
  • Rýže, zelený hrášek (hráškem jen dochucujte, neměl by být hlavní složkou pokrmu!), čerstvé máslo.
  • Rýže, avokádo, žloutek, olivový olej.
  • Rýže, cuketa, ghíčko.
  • Rýže, spařené ředkvičky, čerstvé máslo.
  • Pohanka, brokolice nebo květák zakápnuté ghíčkem.
  • Pohanka, petržel, hrášek, kokosový olej.

IMG_2555-logo  

STARTOVACÍ OBDOBÍ – KDY PŘÍKRMEM NAHRADIT MLÉČNOU DÁVKU? 

Myslím, že tohle je jedna z oblastí, kterou jen těžko naplánujete s přesností, neboť závisí nejen na vás, ale též na rozhodnutí dítěte. Můžete mu dát dokonalé zázemí pro výměnu příkrmu za mléčnou dávku, finální odpověď však dává kojenec.

Již po prvních 7-10 dnech je reálné jednu mléčnou dávku nahradit za příkrm. Zoto startovací období můžete končit klidně se třemi plně nahrazenými mléčnými dávkami. Je to velmi individuální.

U kojených dětí není až tak důležité, kdy dojde k úplné náhradě příkrmu za mateřské mléko. Potřeba dopít se po příkrmu nemusí souviset s výživou jako takovou, může pramenit z psychologických aspektů.

Stav může být proměnlivý, jsou období, kdy bude dítě kojení upřednostňovat a kdy naopak mateřské mléko ustoupí do pozadí. Promlouvají do toho různé aspekty jako je růst zubů, přetížení trávícího traktu, nastoupení další pohybové fáze, stres se změny prostředí či režimu, separační úzkost, nachlazení, napětí v rodině.

U Riley jsem vůbec neřešila, kdy dojde k tomu, že kojení nahradí příkrmem. Přestože byla a je velký jedlík, kojení začala pravidelně vynechávat až v osmém měsíci. V té době též dozrává motorika jazyka a všimla jsem si, že daleko šikovněji se jídlem pracuje. Do jaké míry to spolu souvisí nemohu s jistotou říct. Je ale pravdou, že čím je lépe strava zpracovaná v ústech, tím více a snadněji si z ní následně tělo dokáže vzít. Zhruba od tohoto období byla připravená nahradit 3 příkrmy bez potřeby kojení. Do té doby to byl jeden.

Pokud však cítíte, že vás kojení vyčerpává nebo že se životní okolnosti mění a vy budete v blízké budoucnosti preferovat odstavení. Pak bych doporučila k prvním příkrmům již od této startovací fáze přistupovat s vyššími nároky ve smyslu adaptace na pevnou stravu. Některé děti tak nemusí ani při celkem raném odstavení dostávat umělé mléko, protože zkrátka není potřeba. Jiné jej mohou mít jen pro vychytání jedné či dvou porcí za den. Pokud máte jídelníček prvních příkrmů živinově pod kontrolou, pak rozhodně platí, že čím méně náhradní kojenecké výživy, tím lépe. Benefity jsou nesporné!

Pokud prožíváte bojkot kojení a je pro vás důležité naopak navýšení laktace, pak je jasné, že nebude prioritou náhrada mléka za příkrm. V takové situaci bych doporučila kojit klidně ještě před příkrmem a pokud to situace dovolí, tak i po příkrmu. 

U nekojených dětí můžete už z této startovací fáze cíleně vytěžit více. Čím dříve umělé mléko nahradíte za skutečnou stravu, tím lépe. Mějte na paměti, že příkrmy je třeba skládat s daleko větší péčí, co se týká nutričního potenciálu. Nejde jen o to vyřadit umělé mléko, ale též o nahrazení klíčových složek výživy, které dítě z mléka čerpá (byť jsou v nedokonalé formě, stále tam jsou). Jakmile začnete příkrmy nahrazovat mléčné dávky, ujistěte se, že nejde jen o prázdné kalorie (instantní kaše apod.), ale o skutečně hodnotné a bohaté pokrmy jako je např. pomalu tažený vývar z masa a kostí. S každým dalším vyřazením mléčné dávky se více a více zaměřujte na celkový nutriční obraz příkrmů. Vyhodnocujte si ho v rámci týdne, neboť ne každý den může být posvícení. Zbytečně by vás stresovalo, že některý den nešlo stravování podle plánu. I to je v pořádku, s tím příroda počítá. Důležitější a mnohem více vypovídající je živinová bilance v rámci celého týdne a následně měsíce.

Jsou děti, které umělé mléko nechtějí a jdou tak samy naproti prvním příkrmům. Pokud vaše dítko umělé mléko odmítá, nepanikařte a vytěžte z této situace maximum. 

Jiné děti naopak umělé mléko přijmou do svého režimu a upínají se k němu podobně jako kojené děti k mléku mateřskému. Na takové děti nevyvíjejte nadměrný tlak, nepřenášejte na ně vnitřní neklid. Jakmile by vycítili nátlak, mohly by se stáhnou a ještě více uchýlit k umělému mléku, neboť to je jejich jistota a uklidnění.

Důležitá je vize a vaše rozhodnutí, stanovte si cíl. Postupem času a dle odezvy vašeho dítka si dosáhnutí cíle stanovte znovu na reálnější dobu. Doporučuji umělé mléko podávat jen nezbytně nutnou dobu. Tuto dobu by měl stanovit rodič. U některých dětí to může být do 8. měsíce u jiných do 12. nebo 18. měsíce. Pracujte s individualitou a trpělivě směřujte ke svému cíli. Pokud má vaše dítě v rodinné anamnéze diabetes, doporučuji s umělým mlékem nakládat obzvlášť obezřetně a podávat ho jen skutečně nezbytně nutnou dobu. Není od věci spojit se s nezávislým, kvalifikovaným a hlavně zkušeným specialistou na dětskou výživu.

NÁHRADA MLÉČNÉ DÁVKY – Jaké složená by měl takový příkrm mít?

Když nahrazujete jednu mléčnou dávku:

Zvolte příkrm, který bude nejvíce sedět pro aktuální potřeby a preference dítěte. Může to být masový vývar, kaše či vývar zahuštěný obilovinou. Skvělá kombinace bude vývar se zeleninou a jáhly.

 

Když nahrazujete dvě mléčné dávky:

Zvolte jeden spíše bílkovinový příkrm jako je masový vývar a druhý spíše sacharidový jako je obilná kaše.

Cílem je, abyste dítě nepřetížili nadměrným příjmem bílkovin nebo naopak sacharidů.

 

Když nahradíte tři mléčné dávky: 

Zvolte opět bílkovinový příkrm, domácí kaši a přidejte ještě svačinku ve formě zeleniny a zdravého tuku. 

V období spurtů můžete zařadit klidně i dvě kaše za den. Pokud vám to nebude ujíždět s cukry, tedy s doslazováním, pak by v tom neměl být problém.

 

PRVNÍ PŘÍKRMY – PITNÝ REŽÍM

Tou nejvhodnější tekutinou je samozřejmě filtrovaná neperlivá voda. 

Již od prvních příkrmů jsem Riley dávala k jídlu pohárek s vodou. Sama se naučila po hrníčku sáhnout, když se potřebovala napít či spláchnout příkrm. Vždy jsem ji pomohla, aby se napila a ona pak s chutí pokračovala v jídle dál. Někdy měla potřebu jídlo zapíjet i několikrát, jindy ani jednou. Svobodná možnost zapití jídla vám dost usnadní celý proces rozjídání. Dítě totiž může odmítat příkrm a klidně již po pár lžičkách jen kvůli tomu, že má žízeň. Jakmile dáte dítěti napít, často se s chutí vrátí k příkrmu a baští dál. Odmítání příkrmu kvůli žízni si rodiče často mylně interpretují, myslí si, že dítě s jídlem skončilo, což nakonec vede k oboustranné nespokojenosti. 

V případě, že vaše miminko pije umělé mléko, buďte za možnost k příkrmu nabídnout jen vodu rádi. Příkrm by měl postupně mléčnou dávku plnohodnotně nahradit a pokud již od začátku bude dítko zvyklé, že se k příkrmu pije voda, máte tento proces odvykání usnadněný.

Samozřejmě, že u prvních příkrmů se miminko dokojí nebo dosytí umělým mlékem. To je zcela v pořádku. Je ale třeba rozlišit zapití jídla vodou a dosycení mlékem.

IMG_3887

 

K tomuto článku přistane za pár dní v poradně Nákupní seznam, který vám celý startovní proces ještě více zpřehlední. Pak bude následovat článek na téma zdravé tuky, kde popíšu, podle čeho vybrat ty správné a také jak je vhodně používat. A pak už bude prostor pro další navazující období po tomto startovacím, které nazývám rozjídací.

Přeji vám ty nejkrásnější zážitky s malými jedlíky! Vaše Míša ❤️

 

ŽIVOT Instagram zdravablondyna NA INSTAGRAMU
Zdravá žena
Zdravá žena
Ženské tělo se s věkem mění, stejně tak jeho potřeby. Buďte stále svěží a fit.
Přejít do kategorie
Těhotenství
Těhotenství
Podpořte své tělo živinami, které jsou nezbytné pro ochranu vás i miminka.
Přejít do kategorie
Dětská výživa
Dětská výživa
Živiny, které dětem nejčastěji chybí a které z běžné stravy jen obtížně získáte.
Přejít do kategorie
Čerstvé novinky na váš mail
Můžete se kdykoliv odhlásit. Newsletter zasíláme 1x za 14 dní.