Novinka! Zásilky expedujeme i na Slovensko.

PRVNÍ PŘÍKRMY – Kdy začít a proč na tom tak záleží?

IMG_9205

Některé maminky se nemohou dočkat 4. měsíce, aby už konečně mohly dát alespoň něco ochutnat svému miminku. Jiným se do prvních příkrmů vůbec nechce a oddalují jejich start jak jen to jde. 

Kdy je ale nejlepší s prvními příkrmy začít? Záleží na tom? Měli bychom v tomto ohledu přistupovat ke kojeným a nekojeným dětem rozdílně? A proč je stejně rizikové začínat pozdě jako začínat příliš brzy? 

Světová zdravotnická organizace doporučuje prvních 6 měsíců výhradně kojit. Širokou společností je však přijímané spíše jiné časové okno, kdy je s příkrmy vhodné začít, a to mezi ukončeným 4. - 6. měsícem miminka. Tento časový úsek je však velmi širokým rozpětím. Dva měsíce jsou u tak malého miminka zásadním časovým úsekem! 

PROČ JE DŮLEŽITÉ, KDY S PŘÍKRMY ZAČNU?

Mikrobiom, jeho osídlení a funkčnost je zásadním a dlouhodobým ukazatelem kvality našeho fyzického i psychického zdraví. Mikrobiom je právem označován za první mozek. Řídí mnohem více pochodů v těle, než si běžně připouštíme. Jde o silný a živý bakteriální mix, který dokáže ovládat naše myšlení, touhu po potravinách určitého typu, naše chování a nálady. Také předurčuje náchylnost k určitým nemocem či obezitě.

Prvními příkrmy a obecně stravováním dětí v prvních letech jejich života se podílíme ať už vědomě či nevědomě na programování jejich mikrobiomu. Toto programování začíná již v prenatálním období, kdy k miminku prostupují prostřednictvím plodové vody, pupeční šňůry, placenty a dalších cest nejrůznější mikroorganismy. Následně dochází k výrazné kolonizaci v průběhu přirozeného porodu (vaginální mikrobiota) a také při kontaktu kůže na kůži (kožní mikrobiota). Kojení, případně podávání umělého mléka je dalším zásadním krokem v procesu osídlování střeva. Na tento krok pak navazujeme právě prvními příkrmy.

Budování mikrobioty je tedy dlouhodobý proces, v rámci kterého se jednotlivá stádia prolínají a navazují. V této souvislosti mě napadá skvělý příklad: Kojení prvních 6 měsíců zajišťuje dokonalé osídlení střev miminka (samozřejmě za předpokladu, že matka má v tomto směru co nabídnout, respektive že ona sama je dobrým dárcem). Pokud však chcete, aby byl tento základ trvalejší povahy, je třeba kojit dál a tyhle již vysazené potvůrky krmit další měsíce a měsíce, klidně roky. I mikroby potřebují svou denní dávku potravy, jinak zkrátka pojdou.  Mimochodem, docela fajn argument na rýpavou otázkou: „Ty ještě kojíš?“ Více v článku: Kojení versus umělá kojenecká výživa. Fakta, prosím!

Ale zpět k příkrmům. To, kdy s příkrmy začneme tedy radikálně zasáhne do přirozeného osídlování střeva. Je to další nevyhnutelný krok, který je velmi důležitý pro celkový vývoj miminka. Kdy začít tedy nakonec není jen otázka vyzrálosti střeva, ale též mentálního naladění, vyspělosti a fyzických potřeb 

V HLAVNÍ ROLI RODIČ 

Jde o vyzrálost i nás rodičů. Ano, jsme v hlavní roli. Nyní můžeme vědomě řídit osídlování střeva, není to úloha miminek, dětí, evoluce – je to na nás.

Děti spořádají to, co dostanou do ruky, nemají výčitky, že si daly sladké, nechápou důsledky, dělají jen to, co je naučíme, co jim dovolíme nebo “dopřejeme”. To, zda si děti vytvoří zdravý vztah k jídlu, je na nás.

Než začnete přemýšlet nad tím, zda je miminko připravené, zamyslete se nad tím, zda jste připravení vy. Máte jasno, jakým směrem se v rámci prvních příkrmů chcete vydat? Bude to klasika podle brožurek od Hami, tedy mrkvička, dýně nebo spíš novější trendy jako je cukrfree či metoda do tlapky? Budete směry kombinovat, zohledňovat sezónnost potravin a jejich termické účinky? Máte jasno ohledně alergenů jako je lepek a mléčná bílkovina? Jasně, v průběhu příkrmů je dobré reflektovat odezvu miminka a vše přizpůsobovat, v základu je ale dobré vědět, proč chcete zařazovat to nebo ono a mít systém v tom, jak budete střevo programovat a školit.

TAK KDY TEDY ZAČÍT?!

Každé miminko je jiné a proto je třeba přistupovat i v oblasti prvních příkrmů individuálně a to v maximální možné míře. Zapomeňte na označení, které je na skleničkách, na kaších a dalších průmyslově zpracovaných produktech pro děti a zaměřte se raději na to, co vám dává najevo vaše vlastní miminko!

KDY JE VHODNÉ ZAČÍT AŽ OD UKONČENÉHO 6. MĚSÍCE?

Olíček byl v tomto ohledu tabulkové miminko. Mateřské mléko mu stačilo jak pro fyzický vývoj, tak pro celkovou mentální spokojenost. S prvními příkrmy jsem začínala až na začátku 7. měsíce. Nebyl důvod začínat dřív. Mléka jsem měla dostatek a kojení mě nevyčerpávalo. Na obou stranách panovala spokojenost.

Plně kojit celých 6 měsíců považuji u prospívajících dětí za vůbec nejlepší variantu. Přináší mnoho nesporných benefitů!

O jaké benefity jde? Poprosila jsem svého kamaráda Jakuba, který se výživou zabývá profesně a spolupracujeme spolu už mnoho let, aby mi k tomuto tématu řekl víc. 

Plně kojené dítě je z výživového hlediska bráno jako referenční model, vůči němuž jsou poměřovány veškeré alternativní metody výživy.

U nekojených dětí odkázaných na alternativní metody výživy neprobíhá nutriční a imunologické „programování“ optimálním způsobem. Ukazuje se, že to má vliv nejen na kvalitu prvních roků života, ale ovlivňuje to kvalitu zdraví dítěte i v dalších letech jeho dospívání.

Tím, že mateřské mléko obsahuje optimální poměry živin, má specifické složení bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů, minerálů ale i tzv. ochranných faktorů, nedochází k přetěžování autoregulačních homeostatických systémů dítěte (dovolím si Jakuba přeložit, nejspíš tím myslel, že nedochází k narušování rovnováhy vnitřního prostředí :) ) tak, jako se tomu děje při používání adaptovaných kojeneckých mlék. Kojené děti tak mají do budoucna menší riziko vzniku cukrovky, alergií a dalších civilizačních chorob, které jsou dávány do souvislosti s výživou (včetně nadváhy a obezity v dospělém věku). Je u nich sníženo také riziko vzniku autoimunitních onemocnění jako je diabetes mellitus I typu, nebo nespecifické střevní záněty. Navíc u plně kojených dětí se snižuje výskyt a doba trvání průjmových onemocnění. To je dáno tím, že mateřské mléko kromě základních živin obsahuje již zmíněné ochranné faktory, které působí imunomodulačně, antimikrobiálně a antimykoticky. Kromě jiného tedy brání styku mikroorganismů se sliznicí, jejich proniknutí a vyvolání případné infekce. Podobně protektivně působí i v prevenci před respiračními infekty.

Navíc kojení příznivě ovlivňuje i zdraví matky a průběh poporodní rekonvalescence, který probíhá přirozeně s nižším výskytem komplikací a když už se nějaké objeví, ozdravné procesy probíhají rychleji. Kojící ženy pak méně často trpí anemií a je u nich nižší riziko výskytu rakoviny prsu a vaječníků. Nespornou velkou výhodou je také silnější psychosociální vazba matky a dítěte.

Považuji za důležité zdůraznit, zvláště v dnešní době, která nabízí čím dál sofistikovanější přístupy v péči o miminka, že neexistuje plnohodnotná náhrada mateřského mléka. Umělá (náhradní) kojenecká výživa je sice na čím dál vyšší úrovni, nicméně nutričním potenciálem se mateřskému mléku zdaleka ani neblíží, natož aby se mu rovnala.

Proto je zásadní rozdíl, mezi výživou/jídelníčkem kojených a nekojených dětí. U nekojených dětí by se výživa měla řešit do nejmenších detailů. Jedině tak je možné zabezpečit optimální vývoj kojence. Zavádění náhradní kojenecké výživy je v analogii k dospělým stravovacím návykům něco jako fast food stravování. Lidé na takovém typu stravy jistě mohou přežívat, ale rozhodně nelze hovořit o optimální výživě. U dětí to má o to větší význam, jelikož jsou tzv. ve vývinu a přicházejí o přirozené nutriční „podněty“ (a jak jsem již naznačil, zdaleka nejde jen o makroživiny, vitamíny a minerály). Pokud z jakéhokoliv důvodu matka přestane kojit, je nutné se zaměřit na konkrétní kritické aspekty jídelníčku včetně suplementace.

Jakub Přibyl

Chtěla bych jen doplnit, že vnímám, jak moc je nekojení citlivým tématem. Sama jsem si musela zabojovat, abych Riley mohla kojit. A tak si alespoň z části dokážu představit, jak může být těžké zpracovat situaci, kdy maminka touží kojit, ale ostatní okolnosti tomu nenahrávají.

Většina blogerů a influencerů se snaží kolem tématu kojení/nekojení našlapovat velmi zlehka. Na druhou stranu, jak se maminky mohou rozhodnout, zda kojit a případně, jak dlouho nebo, jak moc zabojovat, když se nedaří (záněty, bojkoty, poraněné bradavky, probdělé noci, …), pokud nebudeme otevřeně definovat, co takové rozhodnutí vlastně znamená. Oproti reklamám na umělou výživu, které běží v televizi a v sociálních médiích neuvádím polopravdy s manipulativním podtónem. Snažím se racionálně nastínit, co nekojení znamená. Pokud chceme přistupovat ke zdraví našich dětí svědomitě, pak je třeba znát mantinely umělé výživy a pracovat s nimi.

Ať už nekojíte z vašeho vlastního rozhodnutí nebo kvůli nepředvídaným okolnostem, chtěla bych vás povzbudit, abyste výživu svého miminka řešili do nejmenších detailů, a to ideálně se specialistou na personalizovanou výživu či s výživovým poradcem, který se zaměřuje na výživu dětí. Na základě mnoha dat jsem přesvědčená, že spoléhat se jen na umělou výživu není nejšťastnější volbou.

KDY JE VHODNÉ ZAČÍT JIŽ. OD UKONČENÉHO 4. MĚSÍCE? 

U nekojených dětí není důvod čekat.
Čím dříve budou miminka fungovat na nezprocesované stravě, tím lépe. I sebelepší umělé mléko nepředstavuje osídlování mikrobiomu přirozenou cestou. Střevo nekojených dětí se zásadně liší od střeva dětí kojených, tak to zkrátka je. Nemají stejné startovní podmínky, proto je logické, že i samotný úvod do prvních příkrmů by měl být jiný.

Vhodně zvolenými prvními příkrmy můžete pozitivně podpořit zdravý mikrobiální mix. U nekojených dětí jsou první příkrmy daleko zásadnějším příjmem nejrůznějších mikronutrientů a živin. Nelze se jako u kojených dětí spoléhat na to, že vše potřebné mají v mateřském mléku. Čím dříve tedy začnete, tím dříve ovlivníte nejen mikrobiom, ale též příjem klíčových složek výživy – pochopitelně ne vše lze dostat v optimálních formách do sypké směsi umělé výživy.

Nezapomeňte, že instantní kaše, skleničky a další hotové příkrmy jsou jen dalšími zrpocesovanými produkty, které mají k chuti a výživové hodnotě čerstvých prvopotravin velmi daleko.

Cílem je dát dítěti šanci navnímat přirozené chutě, dát mu čas, aby si na ně zvyklo a následně je začalo vyhledávat. 

Když je málo mléka a kojení nestačí.
Ano, to je pádný důvod, proč začít s příkrmy dříve. Zároveň by bylo vhodné věnovat zvýšenou pozornost technice kojení, též výživě a psychické pohodě maminky. Úbytek mléka značí, že je něco v nepořádku. Je to signál, že je třeba některé ohledy vyřešit či napravit. Více v článku: BOJKOT KOJENÍ – Jak jsem navýšila laktaci již za 2 dny?

Když je miminko mentálně připravené.
Riley jsem též chtěla prvních 6 měsíců kojit plně. Mléka jsem měla dostatek, kojení probíhalo ku spokojenosti na obou stranách. Tak proč s příkrmy začínat dřív?!

Zkrátka protože naše Riley chtěla. Už od 4. měsíce vnímala jídlo a natahovala se po něm. V 5. měsíci se naučila pít ze skleničky se zvednutým malíčkem a v 6. už měla vytříbený jazýček, který okusil chuť obstojného množství potravin. Ona si zkrátka řekla. Byla a stále je velmi zvídavá a nebojí se zařídit se po svém :)

Šlo o její individuální nastavení, které jsem se rozhodla přijmout a pracovat s ním. I když přiznávám, mrzelo mě, že se vzdaluji od své představy o výhradním kojení. Riley zkrátka byla mentálně připravená a doslova natěšená na nové chutě a struktury. 

Myslím, že žádné projevy našich dětí bychom neměli ignorovat. Je daleko lepší vědomě tyto signály vnímat a pracovat s nimi. Vždy samozřejmě v rozumných mezích. V tomto případě v mezích racionálního vedení prvních příkrmů. 

NESPĚCHEJTE!

To, že se okno otevírá ve 4. měsíci neznamená, že byste v tuto dobu měli bez rozmyslu s prvními příkrmy začít! Snad jediný tlak na to, abyste příkrmy odstartovali takto brzy, je ze stravy výrobců dětské výživy a jejich inciativ jako je např. 1000 dní pro život, které se rozpínají jako pavučina a pohlcují i kdejakého pediatra (promiňte, nemohla jsem si pomoci :) ).

U kojených dětí bych doporučila sledovat dílčí aspekty, které mohou naznačovat, zda jsou připravené začít ochutnávat.

  • Naladění: miminko se aktivně zajímá o to, co jíte. Když vás pozoruje při jídle, otevírá pusu, natahuje se po jídle. Je schopné ho uchopit (ukrást z ruky, talíře) a strkat do pusy.
  • Zuby: růst zubů můžeme právem označit za jeden z faktorů, že je na čase začít kousat a trénovat motoriku jazyka
  • Pohybová zdatnost: čím aktivnější miminko je, tedy když se přetáčí, pokouší se plazit, tím více podporuje peristaltiku střev, tím vyšší je pravděpodobnost, že miminko nebude mít potíže se zpracováním potravy

Mimochodem, Riley je v tomto ohledu skutečně zářným příkladem. Na 5. měsíci se začala posazovat, vykoukly jí první dva zuby a ukořistit jídlo dovedla lépe než cvičená opice :) 

NEODKLÁDEJTE START PŘÍKRMŮ AŽ NA 8. MĚSÍC

U kojených dětí spěchat nemusíte, není nic špatného na tom, když budete celých 6 měsíců jen kojit. Vše má ale svou hranici. Začít s příkrmy příliš pozdě rozhodně není dobré z pohledu dalších vývojových fází miminka.

Olíčkovi se do prvních příkrmů vůbec nechtělo. Nebylo snadné ho rozjíst. Tenkrát mi to připadalo jako nekonečné nabízení a nekonečné odmítání. Nechtěl ochutnávat nové a neznámé pokrmy, ostatně to mu zůstalo do dnes. Co se týká jídla, je velmi konzervativní.

Je celkem rozšířený názor, že kojeným dětem, kterým se do prvních příkrmů nechce vlastně nic nechybí, že o nic nejde, že si samy řeknou, až budou cítit potřebu. Tak prostoduché to ale není.

Živinově dětem možná opravdu nic chybět nemusí. I když není tak snadné, aby se maminka udržela v dostatečné živinovém příjmu po dobu výhradního kojení. Jsou mikronutrienty, které si naše tělo vyrobit samo neumí nebo jen ve velmi omezené míře a co tělo maminky nemá, nemůže pochopitelně ani poslat dál do mléka. Pro zdraví maminky je též důležité, aby všechny cenné složky výživy jen nepřeposílala dál, ale též aby zbylo něco pro osobní spotřebu, pro její zdraví a energii.

Myslím si, že s ohledem na náš moderní způsob života není reálné se po dobu kojení udržet v dostatečné živinové kondici bez vhodných pomocníků – doplňků stravy. A i s nimi to může být v některých ohledech na hraně. Je třeba kúru pečlivě poskládat a systematicky pracovat s vhodným užíváním.

Další aspektem, proč první příkrmy neoddalovat je vývoj miminka. Nebudujeme jen cestu ústa – střevo, tedy osídlení mikrobiomu, ale též podporujeme vývoj určitých částí mozku a vytváření nových synapsí. Věděli jste, že je definované časové období, kdy je velmi důležité, aby miminko aktivně pracovalo na schopnosti jíst (tedy trénovalo motoriku jazyka a polykání netekuté stravy)? Je to období, v kterém jen kojit nestačí. Proč Jakube?

Včasné zařazení příkrmů je důležité hned z několika důvodů.

Za prvé, dítě interakcí s jídlem získává další důležité podněty pro jeho zdravý vývoj. Matčin prs a mateřské mléko je fajn, ale mezi 4. – 6. měsícem už je dítě připravené začít se postupně seznamovat i s dalšími možnostmi výživy. V tomto období se využívá jeho dostatečně rozvinutých motorických schopností a přirozené zvídavosti. Tak jako je připravené zkoumat nové předměty a lépe si je uvědomovat, je připravené začít se seznamovat též s jídlem. Mateřské mléko z hlediska chuťových, strukturních a čichových podnětů představuje poměrně monotónní podnět. Nové potraviny naproti tomto představují nové výzvy. Dítě si prostřednictvím jídla začne osvojovat nové chutě, které jsou pochopitelně mnohdy zcela odlišné, než je chuť a struktura mateřského mléka. Je to jakási forma otužování, která jde ruku v ruce s rozvojem poznávacích procesů. Děti, které jsou výhradně kojeny déle, než se doporučuje (tedy výrazně déle než 6 měsíců), pak mohou mít problémy s přechodem na pevné jídlo. Hůře pak přijímají pokrmy připravené z primárních potravin jako je zelenina, maso apod. a inklinují spíše k bezpečné sladké chuti. To je z hlediska výživy pochopitelně nevýhodné a rodiče pak mají velkou práci formulovat receptury tak, aby si doma nevychovali diabetika.  

A za druhé se tak vytváří přirozený „terén“ pro fyziologickou interakci mezi antigeny ze zevního prostředí pocházejících ze stravy a naším imunitním systémem. Jednoduše řečeno, naše střevo přirozeně počítá s náloží substrátu (jídla) z vnějšího vesmíru a odkládat to déle, než je nezbytně nutné, nepovažuji za rozumné. Rozjídáním se též zvyšuje biodiverzita (zkrátka rozmanitost :) ) dětského mikrobiomu. Pokud je strava správně formulovaná, jedná se o příkrmy na bázi primárních kvalitních potravin atd., pak se všechno děje tak jak má. Dítěti se dostává všech potřebných živin, pěstuje si ve svém gastrointestinálním traktu přátelský mikrobiom, buduje se mu silná imunita a je tzv. zdravě nutričně programováno.

Jakub Přibyl

Vypadá to, že úvod do světa prvních příkrmů máme za sebou. Věřím, že máte o něco jasněji, kdy s příkrmy začít. Teď se ještě rozhodnout, jaký výživový styl zvolit. V dalším článku vám popíšu, jakou cestou jsem se vydala s Riley a co mě k tomu vedlo.  

Příkrmům zdar! Míša

 

ŽIVOT Instagram zdravablondyna NA INSTAGRAMU
Zdravá žena
Zdravá žena
Ženské tělo se s věkem mění, stejně tak jeho potřeby. Buďte stále svěží a fit.
Přejít do kategorie
Těhotenství
Těhotenství
Podpořte své tělo živinami, které jsou nezbytné pro ochranu vás i miminka.
Přejít do kategorie
Dětská výživa
Dětská výživa
Živiny, které dětem nejčastěji chybí a které z běžné stravy jen obtížně získáte.
Přejít do kategorie
Čerstvé novinky na váš mail
Můžete se kdykoliv odhlásit. Newsletter zasíláme 1x za 14 dní.