Rodinná dovolená na Srí Lance. Je to dobrý nápad?

Nejspokojenější Olíček na pláži na Srí Lance.

23.4.2019
Dovolte mi doplnění. Vzhledem k nedělním událostem na Srí Lance není naše doporučení na dovolenou aktuální. Útoky, které proběhly na jihu ostrova a přímo v Colombu, tedy v oblastech, které byly poslední roky považované za turisticky bezpečné, náš pohled v téhle věci samozřejmě změnily. Moc doufáme, že se tyto hrůzy na ostrově nebudou opakovat, že se opět podaří najít klid a mír, který tu poslední dobou vládl. Posíláme mnoho sil!
 

Nejčastější dotaz, který jsem od vás dostala byl, jestli je Srí Lanka vhodná pro rodinnou dovolenou s malými dětmi. Takže jsem tu s článkem (píšu o jižní části ostrova, která je turisticky přívětivá).

Na Srí Lance jsme toho zažili víc, než jsme chtěli (než by asi kdokoli chtěl), ale ode mě samozřejmě nečekejte klasický negativismus. Mám několik aspektů, které stojí za zvážení. Univerzální odpověď neexistuje a myslím, že závěr si musíte udělat sami, protože je to spíš otázka životního stylu a očekávání, které do dovolené vkládáte. 

Je pravda, že na Srí Lance potkáváte jako turisty hlavně mladé lidi, kteří si užívají lehkost tamního žití, surfování, jógy a večerních barů. Rodin s malými dětmi potkáte pomálu. Na druhou stranu, děti tady zbožňují. Olíček byl pro místní totální raritou. Bílý, blonďatý a kudrnatý. Každé místní dítě si na něj chtělo alespoň prstíčkem sáhnout. Věří totiž, že jim takový dotek přinese štěstí.

Stravování
Vy víte, že Olíček je jedlík, ale i tak potřeboval čas na adaptaci v novém prostředí a podnebí. Tropické ovoce, ryby a mořské plody, jestli tohle vaše děti rády, pak budete spokojení. Většina jídel je pikantních a to včetně těch, o kterých vám obsluha řekne, že jsou pro děti v pořádku. Platí to i pro nákup v obchodě, jejich “no spicy” většinou znamená “evropanům shoří jícen”. Místní měřítko pikantnosti je vážně někde jinde než to naše. S maličkými dětmi bych na Srí Lanku vyrazila asi spíš do hotelu, kde budete mít na výběr i z evropských jídel a nebo bych volila ubytování ve vile s kuchyňským zázemím (sporák, lednice, případně mixer na smoothie), abyste si čas od času pro děti mohli vařit sami.

Hmyz
Ke stravování ještě jeden aspekt. Jde o tropy, takže jakékoli jídlo okamžitě přiláká hmyz, hlavně mouchy a mravence (v restauraci max. mouchy). Místní jako budhisté rozdělují zvířata pouze na nebezpečná (na ta si dávají pozor) a nevinná (vedle těch žijí v harmonii) a to platí i pro hmyz, takže jej neřeší. Pokud je to pro vás problém, opět volte spíše hotel, ale z vlastní zkušenosti musím napsat, že (přestože to je k neuvěření) to je věc, kterou po pár dnech považujete za přirozenou a hmyzu si moc nevšímáte. Nakonec jsem si říkala, že je to lepší než na chatě za Prahou, žádná klíšťata, žádné vosy a včely. Komáři jsou samozřejmě otravní, jakmile se setmí a do toho třeba trochu zaprší, štípancům se nevyhnete. Moskytiéra nad postelí je nutnost. Repelenty moc nezabírají. Na Olíčka komáři ale nešli vůbec, ten odjížděl s čistým štítem (repelnt jsme neaplikovali). Já jsem na tom byla o něco hůř.

Doprava
Dětské autosedačky tu neznají. Možná pokud budete ubytovaní v nějakém luxusnějším hotelu, budou vám schopní tenhle místní nadstandard v rámci transferu z letiště zajistit. Nejčastějším a nejdostupnějším dopravním prostředkem je rozhodně tuk tuk (jde o trojkolku s kabinkou pro pasažéry). Olí ho miloval. Já už trochu méně. Občas nebylo snadné uhlídat, aby nevystrkoval hlavu z “okýnka” a uzmout si právo ho držet, aby v zatáčce nevyletěl, bylo ještě těžší, ale dali jsme to!

Doprava se tu zdá naprosto šílená, na dvouproudé silnici běžně vznikají proudy čtyři, někdy i pět. Troubí se v jednom kuse, ale ne z naštvanosti jako u nás, jde spíše o jakousi místní komunikaci typu “pozor jedu”, “pozor předjíždím”. Největší vozidla (např. autobusy) jezdí kosmickou rychlostí u středu silnice, neuhýbají a mají vždy přednost, nejmenší (skútry) to mají naopak.

Tuk tuk je na každém rohu, takže si můžete vybírat. Většina řidičů je moc milých, svezou vás, poradí, pokecají a dají číslo, abyste jim příště zase zavolali o svezení. Takže si můžete vytipovat řidiče, který vás bude vozit prakticky celý pobyt.

Zkušenější a odvážnější si mohou pronajmout skútr, na kterém běžně jezdí 1-4 lidé včetně dětí.

Ubytování
My jsme bydleli v penzionu se zahradou. Byl sice asi 5 minut od pláže, ale taky byl v místě, kde už začínala džungle, takže výhled z terasy jsme měli opravdu fenomenální. Kdybychom jeli na Srí Lanku znovu, rozhodně bychom volili opět ubytování někde blízko divočiny nebo přímo v divočině. Má to úplně jiný rozměr. Na pláž si zajedete tuk tukem za pár korun (my to měli asi za 12 Kč). Ty zvuky a vlastně se nebojím říct, to volání divočiny je magické. V noci nebo brzy ráno to celé ožívá v neuvěřitelný život. Zvířecí ozvěny z džungle kolem 4. hodiny ranní považuji za jeden z nejintenzivnějších zážitků celé naší dovolené a to včetně Malediv, kam jsme se po týdnu na Srí Lance přesouvali. Navíc máte šanci zahlédnout i divoká zvířata. My jsme takhle měli možnost “krmit” hulmany a to nejsou žádné malé přidrzlé opice. Jsou to plaší velikáni. A krásní. Občas se po zahradě dokonce projde i varan. Všechna zvířata jsou plachá a jakmile se začínají probouzet lidi, dobrovolně se odklízejí zpět do džungle.

Ubytování jsme si zajistili u Martina a Týny v jejich Pitiduwa Garden. Potkala jsem se s nimi poprvé asi před rokem a půl, když jsem jim prodávala nosítko po Olíčkovi. Sami si postavili dům, kde bydlí nejen oni, ale poskytují ještě další 4 pokoje pro turisty. Tohle české zázemí je fajn, poradí, pomohou, vysvětlí, nasměrují. Na Srí Lance jsou už pátým rokem, takže vám mají skutečně co nabídnout a doporučit.

Hadi a ostatní nebezpečí
Fakt, že je Srí Lanka oblast s nejhustším výskytem hadů na světě, mě před odletem dost znervózňoval. Vyskytují se tu i velmi jedovatí hady a škrtiči. Hadi vylézají hlavně po dešti a pak večer, když se setmí. I místní chodí večer s baterkou a svítí si na cestu, aby omylem na hada nešlápli. My to dělali stejně. Takže poučení, telefon vždy nabitý, ať si máte čím posvítit. Na hada jsme nenarazili ani jednou.

Martin nás ještě varoval před místní červenou stonožkou, která je velká asi jako dlaň, jejíž kousnutí hodně bolí. Takže než si nazujete boty, vyplatí se zkontrolovat jejich obsah.

Nemoci - nemocnice - soukromé kliniky
Tohle je za mě nejdůležitější bod. Bohužel nás to neminulo a museli jsme s Olíčkem do nemocnice. O tom, co se stalo, třeba příště. Na základě doporučení Martina jsme vyrazili rovnou do soukromé kliniky. Cesta tuk tukem trvala zhruba 40 minut. Klinika vypadala podobně jako Neratovická porodnice, žádný velký luxus, ale vše funkční a čisté. Lékaři ochotní, milí a na první dojem erudovaní. U všech vyšetření jsme byli s Olíčkem, žádná potřeba separovat rodiče a děti ani náznakem nenastala. V nemocnici jsme byli přes noc. Pokoj jsme si mohli vybrat ze tří standardů. Vybrali jsme si klimatizovaný s vlastním sociálním zázemím, dvě postele, gauč, lednice. Proč to ale píšu? Srí Lanka je místo kde, když se něco posere (pardon, ale přijde mi to vystihující), nechcete většinou do státního sektoru ani nakouknout. Moc nepřeháním, když si představíte, že kde je příjem pacientů, je i odvoz těch, co už mají život za sebou. Čekání na příjmu trvá běžně několik hodin. Doktoři, krvavé rukavice, spíš to připomíná válku než cokoli jiného. Takže doporučuji si předem zjistit, zda je od vašeho ubytování v nějaké rozumné dojezdové vzdálenosti soukromá klinika či vyhovující státní nemocnice, kam byste případně mohli zajet. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že bez tohoto zjištění bych se na Srí Lanku s dětmi už nevydala. Nejsem zrovna ten předvídací typ negativních událostí, ale zkušenost jsem získala a vím, že jsme měli v tomhle ohledu více štěstí než rozumu. Když jsme volali do pojišťovny (kde jsme si sjednali cestovní pojištění) pro pokyny, jak postupovat, bylo nám sděleno, že si můžeme vybrat jakékoli místo pro vyšetření a případnou hospitalitaci. Proplatili nám pak veškeré náklady, které vznikly, přestože se jednalo o soukromou kliniku, a přestože jsme si vybrali nadstandardní typ ubytování, což mě teď po dovolené mile překvapilo. V té chvíli to samozřejmě neřešíte.

Bakteriální mix
Volně navážu. Za důležité ještě považuji zmínit, že je na Srí Lance pochopitelně úplně jiný bakteriální mix, než na který jsme zvyklí a adaptovaní my ze střední Evropy. Proto je náchylnost ke střevním problémům celkem běžnou záležitostí. V tomhle je samozřejmě fajn, nevyhýbat se pikantním jídlům, protože ty vám pomohou, jak se říká, vypálit červa. To ale v případě dětí aplikovat nemůžete. Průjmy a zvracení mohou mít u maličkých dětí fatální následky. Nástup je většinou rychlý a průběh díky tamnímu podnebí náročný. Často se tedy stává, že je třeba doplnit výživu nitrožilně. V takovém případě doporučuji na nic nečekat a vyrazit k doktorovi. A ještě tip pro dospěláky. Já jsem před odletem nasadila cestovní probiotika, která jsou obohacená o zázvor. Jako podporu pro komfortní střevní dění mohu jen doporučit!

Ceny
Život na Srí Lance je levný. Veškeré služby, zboží, cesty tuk tukem Vás budou stát zlomek toho, na co jste zvyklí z domova. Měsíční mzda např. obsluhy v restauraci je kolem 2500 Kč, takže za každou korunu navíc jsou vděční.

V restauracích a hotelech, kde se pohybují turisté mají platební terminály. Jinde se ale většinou bez hotovosti neobejdete (lze vybrat při příletu na letišti). Zároveň doporučuji na letišti koupit místní SIM kartu do telefonu kvůli datovým službám (např. kvůli mapám). Předplacená SIM s obrovským datovým balíčkem je výrazně levnější než u nás, koupíte ji za pár stovek. Všude, kde jsme byli, bylo pokrytí 4G, jen občas 3G.

Angličtina
S komunikací víceméně nebyl problém. Angličtina je na turistických místech bez problémů, jen občas jsme narazili na řidiče tuk tuku, s kterým se nešlo domluvit, pak se opět hodil telefon s
daty, stačilo ukázat mapu nebo adresu.

Srí Lanka mým pohledem
Přestože jsme měli nemocniční komplikaci, velký stres a strach o Olíčka, na Srí Lanku bych si přála se ještě jednou vrátit. To, co se nám přihodilo, nemělo se Srí Lankou jako takovou souvislost. Vymýšlíme, jak to udělat, abychom se tam mohli příští zimu ohřívat dva, tři měsíce. Kombinace moře, přírody, místních lidí a cenová dostupnost, naturálnost, budhistická vyklidněnost a přístup k turistům bez předsudků, je pro mě na dovolené osvobozující. Možnost čerpat energii u moře na pláži, pod palmou s vychlazeným kokosem v ruce nebo výletit po národních parcích, vidět zvířata v divočině, podívat se na čajové plantáže. Tohle všechno tam jde za rozumné peníze a díky tomu, že je Srí Lanka celkem malý ostrov, je to v rozumné dojezdové vzdálenosti. I kdybyste šli na večeři v otrhaném a špinavém triku, nikdo se na vás nebude dívat z vrchu. To na dovolené v resortu většinou nezažijete, tam každý řeší, co máte na sobě a jestli máte vyžehlené vlasy.

Byť jsme díky zdravotním komplikacím nepodnikli vše, co jsme měli v plánu, i ta troška byla skvělá a naplňující a fascinující.

Srí Lanko díky a zase brzy čau!
Míša a spol. ;)

 

ŽIVOT Instagram zdravablondyna NA INSTAGRAMU
Zdravá žena
Zdravá žena
Ženské tělo se s věkem mění, stejně tak jeho potřeby. Buďte stále svěží a fit.
Přejít do kategorie
Těhotenství
Těhotenství
Podpořte své tělo živinami, které jsou nezbytné pro ochranu vás i miminka.
Přejít do kategorie
Dětská výživa
Dětská výživa
Živiny, které dětem nejčastěji chybí a které z běžné stravy jen obtížně získáte.
Přejít do kategorie
Čerstvé novinky na váš mail
Můžete se kdykoliv odhlásit. Newsletter zasíláme 1x za 14 dní.