Novinka! Zásilky expedujeme i na Slovensko.

VITAMÍN D - proč je důležitý pro děti, dospělé a těhotné ženy? A jak jej užívat?

viridikid-d-drps

Když jsem tenhle článek zhruba před dvěma lety vydávala, byla to hlavně reakce na vlnu rodičů, kteří se rozhodli dětem vitamín D nedávat vůbec. Vzhledem k tomu, že se ke mně dostávaly případy dětí, které na tom v důsledku deficience vitamínu D nebyly dobře, rozhodla jsem se celou problematiku trochu více objasnit, přiblížit a dát variantu k Vigantolu, který byl a je často zafixovaný jako „zlo“.

Teď, o dva roky později mi přijde, že vlna odporu vymizela, což je úžasné, tedy alespoň pro zdraví dětí, protože bez déčka mít SKUTEČNĚ zdravé dítě opravdu nejde. To nakonec potvrzuje i česká pediatrická společnost. Minulý rok (2019) vydala nový doporučený postup pro suplementaci dětí a dospívajících vitaminem D, kde mimo jiné apelovala na praktické lékaře, že by měli, cituji „pravidelně upozorňovat rodiče na nutnost podávání suplementace vitaminem D“ (tedy alespoň prvních 12.-18.měsíců).

A tak pomalu i my v ČR oficiálně přistupujeme na to, že jsme moderní společností, která s sebou nese nejen výhody, ale i další faktory, které mají negativní vliv na naše zdraví. Pořád jsme sice, co se týká oficiálních doporučení denních dávek jednotlivých mikronutrientů (různých vitamínů, minerálů a dalších důležitých živin), výrazně pozadu (obzvlášť např. v případě těhotných žen!) oproti jiným státům Evropy (i např. USA, … ), ale i tak si vážím každého posunu.

A protože některé informace v původním článku už nebyly aktuální, rozhodla jsem se ho upravit a současně odpovědět na vaše časté dotazy. Taky přiznávám, že jsem původně nechtěla zabíhat do problematiky vitamínu D a těhotenství, nechtěla jsem se kohokoli dotknout (což není tak těžké, když je řeč o našich dětech a v některých případech ještě nenarozených) a už vůbec jsem nechtěla působit skandálně, což s sebou uvádění rizik a některých nemocí nese. Ale díky příběhu maminky, kterou znám, která si prožila své, jsem se rozhodla, že tyhle své obavy pustím z hlavy, je důležité některá fakta pustit do éteru, protože ať už se různé nemoci nebo komplikace dějí jen u 2 nebo 8% těhotných žen, je to ve chvíli, kdy jste jednou z nich, úplně jedno. V tu chvíli je to celý váš život. 

Vím, že je článek dost dlouhý, chtěla jsem, aby byl co nejkomplexnější. Zároveň ale můžete přeskakovat dle nadpisů, které vás zajímají. Text by měl dávat smysl i bez kontextu.

Tak pojďme na to. 

PROČ PODÁVAT VITAMÍN D DĚTEM JIŽ OD NAROZENÍ?

Dejte si na rozhodování, zda vitamín D podávat nebo ne, záležet, protože zdaleka nejde jen o křivici! Vitamin D pozitivně ovlivňuje tisíce procesů v těle, které si většina z nás neumí představit, natož pochopit. Déčko reguluje činnosti stovek genů. Odborníci detekovali receptory (místa, na která se váže vitamin D v buňkách) prakticky ve všech tkáních. Podílí se na imunitních dějích a regulaci buněčných cyklů.

Za posledních pár let vzniklo množství relevantních studií, které dokládají, jak moc je vitamín D důležitý a jak moc je v rámci běžné populace deficitní. Některé úryvky studií zmiňuji v poznámce pod čarou, některé odkazy najdete přímo v textu. Je pro mě zarážející, jak se světová odborná veřejnost a běžně dostupné mainstreamové články liší v názoru na to, zda a jak užívat vitamín D. Narážím například na tento úryvek: "Jsem dost na sluníčku a kojím, to se přenese." Opravdu?

VITAMÍN D A KOJENÍ

Pokud je miminko dostatečně kojeno a maminka sama užívá kvalitní a adekvátně silnou účinnou dávku vitamínu D, pak mají nejspíš oba vyhráno. Pokud ale maminka dostatečně nekojí nebo sama vitamíny neužívá, pak miminko slunko ani maminčina konzumace ryb s nejvyšší pravděpodobností nezachrání a k deficitu vitamínu D bude docházet.

A to je velká škoda, protože prostřednictvím mateřského mléka můžete miminku předat tu vůbec nejluxusnější alternativu vitamínu D (vitamín D a jeho metabolity pronikají do mateřského mléka). A to platí nejen pro déčko! Na tuhle problematiku jsem narážela v článku: "Kojení versus umělá kojenecká výživa", dovolte mi úryvek: „ A co se týče mikronutrientů, tak to je průšvih na druhou. To (umělá výživa) nikdy nebude tak, jak to matka transformuje do mateřského mléka! Například železo, naprosto neskutečná až vesmírná biodisponibilita (u železa se uvádí až 70%). Železo je silný prooxidant, což znamená, že zvyšuje oxidační stres, což je důvod k tomu, že je ho v mateřském mléce tak málo. ALE! V mateřském mléce má takovou využitelnost, že ho stačí přesně takhle málo. Do kojenecké výživy musíš dát mnohem větší množství, což představuje potenciálně větší oxidační stres (to má mj. vliv i na expresi genů a tedy potenciální vznik dalších zdravotních problémů) a špatně se vstřebává. Prostě naprostý nesmysl! " Pro vitamín D platí stejný princip.

Nejlepší zásobárnou vitamínu D je tedy rozhodně plně kojící maminka, která pečuje o své zdraví, tedy mj. o dostatečný příjem nebo tvorbu vitamínu D. Dostatek vitamínu D u kojících žen není samozřejmostí. Nezapomínejme, že kojení přichází až po těhotenství a porodu, tedy po velmi náročném a dlouhém období, kdy v těle dochází k mnoha změnám a kdy má organismus větší spotřebu specifických látek, včetně vitamínu D.

Rozšířenou obavou je, že může docházet k předávkování kojených dětí vitamínem D. K tomu bych chtěla dodat, že dosud takové případy nebyly pozorovány. Uvádí se to dokonce i na příbalovém letáku Vigantolu.

Hladinu vitamínu D si můžete nechat zjistit z krevních testů. Je to skvělý způsob, jak nastavit ideální dávkování a zároveň mít jistotu, že je vše v optimálních hodnotách.

EXISTUJÍ REÁLNÁ RIZIKA, POKUD DĚTEM NEBUDU PODÁVAT VITAMÍN D?

Mám kolem sebe několik rodičů, kteří se rozhodli vitamín D svým dětem během prvního roku nedávat vůbec. A také značné množství maminek v poradně, které řeší následky deficience déčka u svých dětí. Často na popud pediatra - nízké hodnoty z krevních testů a nebo dle fyzických projevů. Ty se zpravidla dostavují až se setrvačností a to kolem 1.-3. roku (jedná se o děti, kterým nebyl vitamín D podáván od narození). Další vlna časté deficience je pak v období 8.-14.roku, což je logické, to probíhá další zásadní vývoj dětí a teanegerů.

Nejsou výjimkou slabé a roztřepené nehty, nekvalitní zubní sklovina, ekzémy atd. Dochází ale i k daleko závažnějším situacím, jako je např. náběh na Crohnovu chorobu, autismus atd. Pak tu máme ještě další zdravotní obtíže, ke kterým může nedostatek vitamínu D přímo či nepřímo přispívat, účastní se totiž mnohých procesů spojených s imunitním systémem. V mnoha případech běžných i závažnějších onemocnění se jedná o souhrn faktorů (příčin) a samozřejmě do toho vstupují i genetické předpoklady, takže logicky nemůžeme všechno svalovat na nedostatek déčka (zároveň nemůžeme vyloučit, že ne-sehrálo svou roli).

Nenalézám tedy důvod, proč dobrovolně riskovat, že deficiencí vitamínu D spustím v těle nežádoucí procesy, ať už u sebe nebo u Olíka a to obzvlášť, když můžeme užívat přírodní formy, které s sebou nenesou při správném užívání nežádoucí účinky.

VITAMÍN D PRO DĚTI

Nejznámější je asi Vigantol. I my jsme na něm začínali. Když se Olí narodil, ještě tu v Čechách nebyl dostupný Viridikid D drops. Vigantol Olíkovi nezpůsoboval potíže s trávením a nepozorovali jsme ani jiné nežádoucí projevy, takže jsem mu ho poctivě dávala asi do 8. měsíce a pak jsem přešla na Viridikid D drops – konečně byl k dostání i u nás.

Ve složení Vigantolu najdete skutečně jen vitamín D v kombinaci s tukem, který hraje roli "nosiče". Pokud tedy nezpůsobuje potíže, nemusíte se jej obávat. Vigantol má složení čisté, i když ne zrovna průhledné. Teď už by mi vadilo, že nevím, odkud a jakým způsobem je vitamín D získáván. Je to stejné jako s potravinami. Také raději podpořím svým nákupem poctivého farmáře, koupím maso, vejce nebo mléčné výrobky s jasným původem než produkty z mlékárenských koncernů, kde se jede na objemy. Ale to je už otázka životní filozofie každého z nás.

PŘÍRODNÍ ALTERNATIVA VIGANTOLU

Existují dostupné, velmi kvalitní a přírodní formy vitamínu D, které můžete podávat svým dětem a to nejen první rok, ale ideálně po celý život. Jedním z nich je již zmiňovaný přírodní vitamín D od firmy Viridian Nutrition.

V případě výrobku Viridikid D Vitamin Drops (kapky pro děti s vitamínem D) pochází vitamín D z extraktu lišejníku, je obohacený o přírodní pomerančový olej, díky kterému mají kapičky příjemnou chuť. Nejde tedy o syntetickou formu déčka a i z tohoto důvodu je velmi dobře v dětském organismu snášen a absorbován (vysoká biodisponibilita). Díky pomerančovému oleji chutná skvěle a Olíček ho miluje.

Výrobce (Viridian Nutrition je světový lídr mezi etickými a přírodními vitamíny) doporučuje dávkovat již novorozencům v objemu 0,5ml (kapátko je součástí balení), což odpovídá doporučené denní dávce vitamínu D (např. jedné kapce Vigantolu). V případě, že miminko není kojeno a vypije 500ml umělého mléka (které obsahuje vitamín D), pak už není potřeba podávat navíc další vitamín D.

pregnancy-viridikidd

foto: Monika Karbánová

RIZIKA DEFICIENCE VITAMÍNU D V TĚHOTENSTVÍ

Kdy jindy zmínit než právě v kontextu s těhotenstvím, že vitamín D není tak úplně vitamín, ale spíše hormon a jak už jsem psala, ovlivňuje v těle stovky procesů a to přímo i nepřímo. Je prokázáno, že nedostatek vitamínu D může v těhotenství vést nebo minimálně přispívat k vážným zdravotním potížím maminky i miminka.

Nechci tu strašit a psát o negativních projevech, na druhou stranu pohlídat si příjem vitamínu D je tak snadná a dostupná možnost, kterou má každá z nás, že následná rizika při zanedbání za to prostě nestojí. A tohle porovnání je třeba dát na misky vah alespoň v nějakých konkrétnostech. 

Budu se držet jen těch příkladů, u kterých je uznaná souvislost.

  • Předčasné porody.
  • Preeklampsie (může být souvislost s HELP syndromem). Tato nemoc se objevuje pouze v těhotenství a nejčastěji až ve třetím trimestru (nejdříve však ve 20.tt). Dochází k tomu, že cévy maminky nejsou úplně otevřené a k plodu se krví dostává nedostatečné množství kyslíku a živin – miminko bojuje o svůj život a spouští kaskádu dějů, která ohrožuje život maminky. Jedinou léčbou je vyvolání porodu. Uvádí se, že přes 40% těhotných maminek umírá právě na preeklepsii (celosvětový údaj). V Evropě se tyto komplikace týkají až 8% těhotných žen.
  • Intrauterinní rizika, kdy miminko (oficiálně plod) není schopno dosáhnout potřebného fyzického růstu (geneticky podmíněné velikosti) v děloze, což vede k trvalým nebo fatálním následkům.

Vitamín D hraje též důležitou úlohu už při přepisu DNA (špatnou transkripcí vznikají např. vrozené vady) a také při vývoji mozku. (Gellert 2017, Franasiak 2017, Ceccaldi 2017) Pak je tu mnoho dalších negativních projevů a důsledků, které nelze tak jednoduše spojit s nedostatkem vitamínu D, protože k nim dochází v kontextu s dalšími faktory.

A to jsou některé z důvodů, proč je součástí Balíčku těhotenství a kojení právě i vitamín D.

Pokud vám lékař automaticky v rámci krevních testů nekontroluje i hladinu vitamínu D, doporučuji o to požádat. Vlastně nechápu, proč se to neděje automaticky. Všechny studie vykazují podobná zjištění, tedy že deficience vitamínu D je v rámci celé Evropy natolik rozšířená, že by to logicky měl být dostatečný alarm k tomu, aby alespoň ženy, které plánují těhotenství anebo jsou těhotné, měly znát informace o svém zdravotním stavu i na úrovni vitamínu D.

Pokud plánujete těhotenství a to klidně i výhledově za rok, začněte užívat vitamín D už teď. Nic tím nezakřiknete, naopak! Je důležité udržovat optimální hladinu vitamínu D v těle dlouhodobě. Pár dní s déčkem vás nezachrání. V době otěhotnění je žádoucí mít vitamín D pod kontrolou, stejně jako po celé těhotenství a kojení (ostatně jako po celý život).

JAKÉ JE TO SPRÁVNÉ DÁVKOVÁNÍ?

To je otázka, u které se asi trochu zapotím.

Legislativní doporučení v rámci preventivního (tím myslím ne léčebného) užívání zní 400-500iu denně (iu je zkratka pro jednotky, které udávají množství účinné látky v daném objemu, např. v jedné kaspli/kapce apod.), což platí pro děti i dospělé.

Např. 1kapka Vigantolu, což je většinou startovní a nejběžnější dávkování pro miminka, obsahuje 500iu, tedy legislativně doporučenou denní dávku. Jedná se o prevenci zdravých novorozenců.

Předčasně narozené děti už dostávají 2 kapky, tedy 1000 jednotek. Pokud bychom vitamín D chtěli použít jako léčebnou, terapeutickou složku, pak by bylo dávkování u dětí i 5000iu denně a u dospělých se můžeme dostat i na 20 000 jednotek denně. To už jsou ale případy, kdy léčbu indikuje lékař.

Všechna tato dávkování mají smysl v rámci dlouhodobého užívání/léčby. Užívání vitamínu D se počítá spíše na měsíce až roky než na dny a týdny. Tím chci říct, že kúrou na 14 dní horou skutečně nepohnete.

V rámci celé Evropy se dlouhodobě prokazuje, že trpíme nedostatkem vitamínu D. Ostatní státy na to reagují a doporučené denní dávky vitamínu D mají oproti nám 2x tak vysoké a je znát, zda berete denně 1000 jednotek nebo 2000 jednotek, což je též důvod, proč všechny etikety vitamínu D od Viridian Nutrition musí být opravené, co se týká doporučeného dávkování tak, aby byly v souladu s českou legislativou (týká se i dětského Viridikid D drops).

Někteří specialisté jsou dokonce přesvědčeni o tom, že by bylo vzhledem k mnoha faktorům doporučené dávkování vhodné navýšit ještě radikálněji. Pro děti do věku sedmi let padlo doporučení navýšit denní dávku na 1400 jednotek a u dospělých na 6000 jednotek. Přičemž zdůrazňuji, že se jedná o doporučení za účelem preventivního užívání.

Jakákoli globálnější a oficiální doporučení ale zrají delší čas, tak uvidíme, jakým způsobem a kdy se legislativní doporučení zaktualizují na skutečně optimální úroveň.

Pokud byste chtěli dávkování nastavit přesně, jak se říká na míru, pak vám nezbyde nejspíš nic jiného než si nechat udělat podrobné krevní testy, z kterých bude hladina vitamínu D zřejmá. Díky tomu zjistíte, jak moc jste v deficitu (snad nejčastější stav) a pak se dávkování dá nastavit skutečně přesněji a s dlouhodobou strategií. Doporučuji se poradit s lékařem i specialistou na personalizovanou výživu (ne s kdejakým výživářem :) ).

V JAKÝCH DÁVKÁCH UŽÍVÁM VITAMÍN D JÁ?

Sobě dopřávám vitamín D3 (cholekarciferol) od výrobce Viridian Nutrition. Vitamín je získáván z extraktu z lišejníku, tedy opět z veganského zdroje. V každé kapsli je účinná dávka 2000iu (kapsle jsou též na přírodní bázi). Můžete ale vybrat stejnou formu vitamínu D, kde je v kapsli jen 400iu a nebo kapky pro dospělé, kde je v 0,25ml 1000iu.

V těhotenství a po celou dobu kojení jsem denně přijímala 2000-6000 jednotek a v tomto dávkování vlastně pokračuji. V letních měsících nebo když jsme byli na dovolené u moře, jsem dávkování snížila nebo vynechala úplně. V průměru bych řekla, že užívám vitamín D 10 měsíců v roce v dávce 4000iu/den.

JAK DÁVKUJI VITAMÍN D OLÍČKOVI?

Olíčkovi jsem dávala Vigantol 1kapku denně, tedy 500 jednotek do jeho osmého měsíce a pak jsem přešla na přírodní formu Viridikid D Drops (dříve nebyl v ČR k dispozici), kde pokračuji v dávkování cca 500 jednotek/den. Píšu cca protože na přesném dávkování dle plošného legislativního doporučení nelpím. Snažím se brát v úvahu všechny související faktory a dávkování přizpůsobovat.

Viridikid D Drops nejsou tak koncentrované kapky jako Vigantol a dávkují se pomocí kapátka. Nejde tedy jen o 1 či 2 kapky. Na kapátku jsou rysky, kde vidíte mililitry. 1kapka Vigantolu odpovídá 0,5ml Viridikid kapiček (kapátko je součástí balení). Přes zimu a v období, kdy není slunečno dávám Olíkovi i 0,7ml (cca 600jednotek). Déčko mu podávám i přes léto, pokud netrávíme dostatek času na slunci (v ty správné hodiny a bez krému, ale k tomu se ještě dostanu).

VZNIKAJÍ KONZUMACÍ VITAMÍNU D NĚJAKÁ REÁLNÁ RIZIKA?

Běžně se můžeme setkat se zažívacími potížemi či ekzémy, které často hlásí u svých dětí maminky v souvislosti s Vigantolem. V případě přírodní formy vitamínu D jsem zatím negativní odezvu nezaznamenala a to ani od maminek, jejichž děti měly s Vigantolem závažné potíže.

VYSOKÉ dávky vitamínu D společně s nedostatkem vitamínu K mohou narušovat metabolismus vápníku a potenciálně způsobovat další potíže. Jedná se např. o bonusové dávky, které se podávají při kriticky nízké hladině vitamínu D (nebo při léčbě). V těchto případech je pak vhodné užívání vitamínu D kombinovat s vitamínem K. Ten můžete užívat samostatně nebo v rámci komplexů (např. Pregnancy Complex), zároveň ho lze ale celkem snadno pokrýt i ze stravy (zelená listová zelenina jako je např. avokádo, brokolice, růžičková kapusta, zelí, řepkový olej, čekanka, kiwi, hlávkový salát, mátové listy, olivový olej, petržel, hrášek, pistácie, červené mořské řasy, špenát, …). 

VITAMÍN D3 + K2 MÓDNÍ KOMBINACE NEBO NUTNOST?

V poslední době maminky vyhledávají pro děti kombinaci vitamínu D a vitamínu K2. Je to opravdu potřeba? Nemyslím si, že děti mají vitamínu K2 nedostatek. Ten vzniká až špatným životním stylem, sterilním prostředím apod. – k tomu, abychom potřebovali užívat vitamín K2 se musíme zkrátka dopracovat až v průběhu života. U dětí je navíc klíčový spíše vitamín K1, tedy ten, co dostávají miminka injekčně v porodnici, nebo v kapkách k dlouhodobému užívání. Ten by měl teoreticky svůj význam, záleželo by pak samozřejmě na obsahu a kvalitě obou vitamínů v daném produktu.

U všech vitamínů, které dáváte, nebo byste chtěli dávat, svým dětem a obzvlášť dětem do tří let, doporučuji velmi obezřetné rozhodování. Opravdu ten a ten vitamín mé dítě potřebuje? Užívání vitamínů s sebou může nést i zátěž pro organismus. Co se v těle miminek a malých dětí konkrétně děje, když dlouhodobě dostávají vitamín K2, který reálně nepotřebují, to přiznávám, že nevím. Problematika vitamínu K je celkem nová, ještě donedávna bylo prostě „káčko“, teď tu máme K1, K2 a K3 a je jasné, že čím více bude dostupných informací, tím více bude i nových produktů na trhu, bude po nich poptávka. Já bych ale byla v tomhle ohledu zdrženlivější, obzvlášť u malých dětí.

Dospělí (v některých případech možná i dospívající), tak to už je jiná liga. Tam je naopak žádoucí, aby v případě dlouhodobého užívání VYSOKÝCH dávek vitamínu D, byl užíván i vitamín K2. Deficience vitamínu K2 by jinak mohla narušovat metabolismus vápníku. Záleží ale i na dalších okolnostech, životním stylu a celkovému zdravotnímu stavu.

viridikid-d-drop-foto-3

foto: Petr Bartoš Lupefoto

A NESTAČÍ MI SLUNÍČKO? JAKÝM ZPŮSOBEM LZE VITAMÍN D ČERPAT ZE SLUNCE?

Abyste mohli ze slunce načerpat dostatečné množství vitamínu D, museli byste se vystavovat paprskům o přesně daných vlnových délkách, nacházet se v té správné nadmořské výšce s optimální kvalitou ovzduší a váš fototyp pleti by tomu všemu musel být též nakloněn. V českých podmínkách je to po většinu roku spíš sci-fi.

Uvádí se, že v naší zeměpisné šířce lze načerpat 400iu pokud se budeme hodinu vystavovat slunci v oblasti obličeje a rukou polednímu slunci, což platí pro období od dubna do září (Braegger 2013, Webb 2008). Pro osoby s větší pigmenatcí kůže může být ale uvedená doba i 2-10x vyšší.

Dalším faktorem, který vstupuje do hry jsou opalovací krémy. Jakmile aplikujete opalovací přípravek na kůži, spouštíte ochranný proces, který mimo jiné brání i lokální tvorbě vitamínu D. A nejde jen o zanedbatelný vedlejší efekt.

Pro představu uvádím účinnost nejpoužívanějších ochranných faktorů:

  • SPF 15 – propustí do vaší kůže 1/15 UVB záření, dalo by se tedy říct, že krém blokuje cca 93% paprsků
  • SPF 30 – propustí do vaší kůže 1/30 UVB záření, dalo by se tedy říct, že krém blokuje cca 97% paprsků.
  • SPF 50 – propustí do vaší kůže 1/50 UVB záření, dalo by se tedy říct, že krém blokuje cca 98% paprsků.

Což vzhledem k vitamínu D, tedy jeho tvorbě, znamená, že opalovací krém lokálně snižuje možnost vzniku vitamínu D o 93-98% dle SPF faktoru. Když k tomu připočtete fakt, že v rámci našeho podnebí je ideální vystavit se slunci za účelem načerpání vitamínu D právě mezi 11.-15. hodinou, tedy v čase, kdy se většinou s dětmi pohybujete ve stínu, nebo kdy pobíhají poctivě namazané opalovacím přípravkem, či oblečené v „neoprenu“, dojdete možná ke stejnému závěru jako já, že dodat tělu vitamín D ještě jinou cestou není vůbec přehnaná potřeba.

Pokud už ale sebe nebo děti vystavíte slunci za účelem tvorby vitamínu D, věnujte pozornost i následné NE-hygienické péči. K tomu, aby se mohl vitamín D vytvořit a následně vstřebat, je potřeba "neodmašťovat " pokožku, tedy NEMÝT se mýdlem či sprchovými gely. Ideální bude jen sprcha vlažnou vodou.

Inu, skutečně to s přirozenou tvorbou vitamínu D ze slunce není tak jednoduché. Je to jeden z důvodů, proč sama užívám déčko i přes léto a Olíček samozřejmě též. Dávkuji méně a nepravidelně (dle počasí a našich aktivit), ale rozhodně dbám na to, aby optimální hladina vitamínu D neklesla.

VITAMÍN D VE STRAVĚ

Dle české pediatrické společnosti (vyjádření z roku 2019) je zdroj vitamínu D ze stravy spíše zanedbatelný, dosahuje zhruba 10% doporučeného příjmu. Kdo by taky jedl každý den 10kg vajec :)

Pokud byste chtěli dostatek vitamínu D absorbovat z konzumace ryb, pak bude nejlepším řešení přestěhovat se do severských zemí. Nepřeháním. Já vím, že v běžně dostupných článcích se píše spíše něco ve smyslu: "...choďte ven, jezte ryby a vše bude v pořádku.". Realita je ale trochu jinde. Salát s lososem spořádaný na terásce vám trn z paty opravdu nevytrhne. Navíc části ryb, které jsou opravdu bohaté na vitamín D a které má za tímto účelem smysl konzumovat většina z nás nejí.

Pokud dětem podáváte rybí olej nejen kvůli obsahu omega 3 nenasycených kyselin, ale též kvůli vitamínu D, ujistěte se, že ho olej obsahuje v dostatečném množství. I velmi šetrnou výrobou se totiž vitamín D v rámci výrobního procesu znehodnocuje a v praxi to pak vypadá tak, že rybí olej obsahuje jen stopy vitamínu D. V takovém případě tedy není možné, aby doporučená denní dávka rybího oleje pokryla i doporučenou dávku vitamínu D. Někteří výrobci rybích olejů přidávají v procesu výroby vitamín D zpět do oleje, pak je jeho obsah definován na etiketě. A je nutné ho brát v úvahu, pokud podáváte dětem ještě zvlášť vitamín D, sčítejte obsahy (rybí olej, multivitamin, vitamín D).

CO NÁM PŘINÁŠÍ PRAVIDELNÉ ÚŽÍVÁNÍ VITAMÍNU D?

Pokud pominu všechny ty "neviditelné" benefity současné nebo ty, které se teprve projeví v budoucnu, je tu i pár zjevných. Třeba imunita na rozdávání. Jak je vám známo, Olíček si to štrádoval celou loňskou i předloňskou zimu bez čepice, dlouhou chřipkovou epidemii i nástup do školky ustál bez chřipky a jiných nemocí. Neměl žádné problémy s růstem, má velmi kvalitní nehty i zuby.

Neříkám, že je to jen o vitamínu D, to určitě ne. Je to o celkovém přístupu k životu, k výživě a mateřství. A v Olíčkově případě ještě o rybím oleji.

A vlastně, už jen to, že děláte pro své děťátko něco navíc vás pak zpětně naplňuje takovým příjemným vnitřním klidem, který se odráží v každodenním životě. U nás například vymizela jakákoli úzkost (pokud vůbec někdy byla) z přebíhání bez bundy a z klučičích vylomenin prakticky v jakémkoli počasí a ročním období. Tahle absence stresu nebo nejistoty (jestli je to v pohodě), je osvobozující pro mě jako mámu, ale i pro toho našeho průzkumníka. 

Déčku a zdraví zdar!

Míša

pregnancy-viridikid-d

foto: Monika Karbánová

____

V American Journal of Clinical Nutrition (2007) shrnuje Dr. Norman pozitivní efekty vitaminu D takto: podpora imunitního systému, tvorba a regulace působení inzulínu slinivkou, příznivý efekt na myokard a krevní tlak, svalová síla, mozková aktivita. Příznivé důsledky lze podle autora objevit v široké škále onemocnění, jimiž jsou: rakovina, hypertenze a oběhová onemocnění, artismus, obezita, revmatoidní artritida, diabetes l. i 2. typu, mnohočetná skleróza, Crohnova choroba, chřipka a nachlazení, tuberkulóza, stárnutí, lupenka, ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, zubní kaz, parodontóza, sportovní výkonnost, makulární degenerace (onemocnění očí související se stárnutím), pre-eklampsie (nemoc v těhotenství), plodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba, schizofrenie.

Studie prezentovaná v Journal of Allergy and Clinical Imunology (2008) uvádí, že podávání vitamínu D je podporou pro zmírnění atopické dermatitidy.

Dr. Hollis a dr. Wagner zveřejnili výsledky své studie v Times Online (2009), které zdůrazňují, že dostatečný příjem vitaminu D v průběhu těhotenství je nutný k prevenci předčasného porodu. Dostatečné množství, ale nepředstavuje současná doporučená denní dávka 500 jednotek, jde o celých 4000 jednotek. Takové dávky vitamínu D též zajišťují těhotným ženám ochranu před infekcemi dýchacího traktu, porodních cest a dásní, vysokého krevního tlaku a těhotenské cukrovky. Současně se snižuje riziko vrozených vad.

Studie zveřejněná v Nature Imunology (2010) ukazuje na význam vitaminu D pro stimulaci aktivity tzv.T-buněk (natural killer cells).

Kanadská studie zveřejněná v Journal of Biological Chemistry (2010), objevila pozitivní efekt vitamínu D v prevenci vředového onemocnění střeva - Crohnova choroba.

Doktor Richard Kremer z Centra zdraví univerzity v McGill publikoval studii v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism (2012), která informuje, že až 59 % populace má nedostatek vitaminu D a z toho celých 25 % má extrémně nízkou hladinu.

Další informace jsem čerpala z doporučeného postupu České pediatrické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP pro suplementaci dětí a dospívajících vitaminem D (2019). Zejména co se týká: doporučení pro suplementaci dětí do jednoho roku, význam UV záření v metabolismu vitaminu D, spojitosti mezi deficiencí vitamínu D a komplikacemi v těhotenství.

ŽIVOT Instagram zdravablondyna NA INSTAGRAMU
Zdravá žena
Zdravá žena
Ženské tělo se s věkem mění, stejně tak jeho potřeby. Buďte stále svěží a fit.
Přejít do kategorie
Těhotenství
Těhotenství
Podpořte své tělo živinami, které jsou nezbytné pro ochranu vás i miminka.
Přejít do kategorie
Dětská výživa
Dětská výživa
Živiny, které dětem nejčastěji chybí a které z běžné stravy jen obtížně získáte.
Přejít do kategorie
Čerstvé novinky na váš mail
Můžete se kdykoliv odhlásit. Newsletter zasíláme 1x za 14 dní.